Terorismus 16 let po jedenáctém září. Spěje k zániku či k vítězství?

NÁZOR - Dnes je tomu šestnáct let, co svět šokoval pád Dvojčat. Teroristický útok spáchaný Al-Káidou vedl k smrti skoro 3000 lidí, přičemž dalších 600 bylo zraněno. Žádný následující teroristický útok se tomuto číslu (naštěstí) ani nepřiblížil, přesto nelze říci, že by terorismus byl menší hrozbou než v roce 2001. Média neustále referují o teroristických útocích a stále větší počet lidí má pocit, že terorismus je už nedílnou součástí našich životů. Je tomu ale skutečně tak? Robin Wright z magazínu The New Yorkem se dotázala osmi odborníků na terorismus z CIA, FBI, OSN, Národní bezpečností rady a Rand Corporation, kteří přišli s šesti vzory, jak se terorismus vyvíjí, zaniká či přetrvává.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Terorismus, ilustrační foto

1) Vítězství

Méně než pět procent teroristických skupin uspělo. Největšího vítězství dosáhla židovská teroristická skupina Irgun (doslova Organizace, oficiálně Národní vojenská organizace v zemi izraelské). Cílila na britské vojáky v Palestině, stejně jako na lokální Araby. Svůj nejslavnější útok provedla v roce 1946, kdy její členové oblečení jako číšníci propašovali bombu do jeruzalémského King David Hotel a zabili 91 lidí. Svého cíle dosáhla, britské jednotky se o dva roky později stáhly z Palestiny a stát Izrael byl založen. Jeho velitel, Menachem Begin se stal později izraelským premiérem a za uzavření míru s Egyptem dostal dokonce Nobelovu cenu za mír.

Podle Richarda Clarka, národního koordinátora pro boj proti terorismu sloužícího v Clintonově i Bushově administrativě, mají extrémistické skupiny větší šanci uspět, když jsou jejich cíle limitované nebo dosažitelné, jako např. je nezávislost, role ve vládě nebo zisk území. Když dostatečně zvýší „body bolesti u rozhodovacích činitelů,“ mohou je donutit se vzdát a ustoupit jim v jejich požadavcích. Pak tyto skupiny vymění svůj extremismus za místo ve vládě. Stalo se to u několika hnutí za nezávislost, mimo jiné i v případě amerického revolučního hnutí, podotýká Clark.

2) Vyjednávání

Častěji – okolo osmnácti procent –dochází k vyjednávání teroristických skupin s vládními silami, aby dosáhly svých politických cílů. Jsou to zároveň skupiny, které nejdéle vydrží. Jejich délka existence je kolem dvaceti až dvacet pěti lety. Rozhovory s nimi totiž trvají roky za doprovodu nízké úrovně násilí. Pokud nevyjednávají, stát má všechny důvody, aby je zničil jako se tomu stalo u Tamilských Tygrů.

Letos např. kolumbijští partyzánští bojovníci ukončili půl století únosů a vražd v historickém mírovém jednání. Prozatímní irská republikánská armáda (PIRA), která měla za sebou sérií útoků na konzervativce Margaret Thatcherové, je dnes v formě svého politického křídla Sinn Féin nejpopulárnější politická stranou v Severním Irsku. Obě tyto teroristické hnutí byla k vyjednávání a změně svého tvrdého postoje přinuceny zvyšujícími náklady a slábnutím podpory veřejnosti.

3) Přeorientování se

Teroristé tuto podporu veřejnosti mohou vyhrát tím, že se přeorientují, změní taktiku a v některých případech i vstoupí do politiky. Hizballáh v roce 1983 poprvé zahájil sérií sebevražedných útoků proti amerických vojákům a diplomatům v Libanonu. O deset let později se Hizballáh vynořil z podzemí, aby se jako respektovaný správce rozsáhlé sítě sociálních služeb ucházel o parlamentní místa – a to mu vyšlo. Podle dotázaných expertů se jedná o nejméně uspokojivý vzorec, protože to ukazuje, že terorismus se vyplácí.

4) Odveta ze strany státu

Státy se obvykle snaží zničit teroristické hnutí tvrdou perzekucí a odvetnými vojenskými akcemi. Někdy se taková taktika osvědčí, jako v případě uruguayjské skupiny Tupamaros. V mnoha případech však tyto akce jsou neúčinné, vedou k masivní destrukci a mohou se prakticky vymstít státu, který je uskutečnil, protože s každý zabitým civilistou zachyceným v oblasti odvetného útoku roste možnost další radikalizace.

5) Ztráta cíle  

Teroristické skupiny mnohem pravděpodobněji zlikviduje kolaps systému, ke kterému se hlásí. Levicová hnutí, které se pokoušely svrhnout kapitalismus a nastolil vládu komunismu v západní Evropě nepřežily pád Sovětského svazu. Pravicové extrémistické skupiny zase nemají po pádu nacistického režimu koherentní ideologii, která by se je spojovala. Vnitřní rozdíly ohledně směřování hnutí, jenž postrádá veřejnou či privátní podporu od různých aktérů,  se významně podílejí na snižování jeho efektivnosti a jsou příčinou jeho zániku.

6) Smrt vůdce

Okamžitou smrtí pro některá teroristická hnutí, jenž často fungují na bázi sektářského kultu, je ztráta jejich vůdce, ať je to tím, že je zajat či usmrcen. Peruánská maoistická teroristická skupina Světlá stezka ukončila svou činnost, když její zakladatel Abimael Gurmán byl zatčen. Podobně došlo k zániku sekty Óm šinrikjó, odpovědné za teroristický útok v tokijském metru, když byl zatčen její duchovní vůdce. Nicméně, ne vždy stačí likvidace vůdce pro zničení skupiny. Stále aktivní Al-Káida je toho důkazem. Smrt vůdce navíc může vést k tomu, že začne být považován za mučedníka, v jehož jménu je nutné uspořádat pomstu.

Do jakého vzorce patří Islámský stát?

Brian Jenkins, senior poradce prezidenta RAND Corporation, si myslí, že prakticky do žádného. Máme dle něj co do činění s protivníky, kteří se věnují ve stejné míře myšlení o terorismu jako my. Následkem toho jsou schopní se velmi rychle přizpůsobit a přežít. Ukončení teroristické hroby je proto mnohem komplexnější než tomu bylo v devadesátých letech.  

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Severokorejci "oheň a zlobu" USA už zažili. Netradiční pohled na korejskou…

25.09.2017 03:46 Aktualizováno NÁZOR - Americký prezident Donald Trump hrozí Severní Koreji násilím, "které svět neviděl", ale…

ŽIVĚ: Němci vyrazili do ulic, demonstrují proti AfD. Straně hrozí rozpad

25.09.2017 02:28 Aktualizováno Berlín - V Německu dnes skončily parlamentní volby. Zhruba 61,5 milionu oprávněných voličů v nich…

Macron gratuloval Merkelové: Budeme pokračovat

25.09.2017 02:26 Paříž - Francie a Německo budou pokračovat ve spolupráci v zájmu obou zemí a Evropské unie. Uvedl…

V novém parlamentu usedne Merkelová, Gabriel i Petryová

25.09.2017 00:50 Berlín - Přímý poslanecký mandát získali v německých volbách kancléřka Angela Merkelová (CDU),…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější

reklama
reklama