Barmská disidentka Su Ťij stane před soudem

Rangún - Barmská policie zpřísnila bezpečnostní opatření ve věznici Insein, kde v pondělí začne soud s disidentkou Aun Schan Su Ťij. Vůdkyně opoziční Národní ligy za demokracii (NLD) čelí obvinění z porušení podmínek domácího vězení, když ve svém domě nechala dva dny amerického občana, informuje Reuters.

Přidejte svůj názor

Policie ohradila silnici vedoucí k věznici v Jangonu, kde opoziční strany plánují držet "tiché demonstrace", dokud nebude Su Ťij propuštěna. Bývalý studentští vůdci a mniši zapojení v demonstracích proti vojenské juntě z roku 2007, které byly krvavě potlačeny armádou, vydali společné prohlášení, v němž se postavili proti "poslední krutosti a použití jakýchkoli prostředků proti Su Ťij".

Asi 200 členů NLD se v pondělí ráno shromáždilo u budovy věznice. Na průběh demonstrace dohlíželo množství policistů zpoza ostnatých drátů a také policistů v civilu. Jeden člen mladého křídla strany byl zatčen, NLD však nemá žádné bližší informace o incidentu.

Demonstrace plánují prodemokratická seskupení u barmských ambasád ve 20 světových metropolích.

Vojenská junta předvolala 22 svědků, aby proti Su Ťij svědčili. Neočekává se, že by výsledek procesu, který bude probíhat za zavřenými dveřmi, byl znám v pondělí.

Před soudem by měl kvůli obviněním z porušení podmínek pro pobyt cizinců stanout i Američan John William Yettaw. Veterán z vietnamské války Yettaw přeplaval jezero u disidentčina domu již 30. listopadu loňského roku a Su Ťij, která se s ním odmítla setkat, zanechal kopii Knihy mormonů. Svůj pokus setkat se s vůdkyní opozice zopakoval 3. května. "Tentokrát mu Aun Schan Su Ťij dovolila zůstat v jejím domě až do noci 5. května, mluvila s ním a nabídla mu nápoje a jídlo," stojí v policejní zprávě přeložené americkou Kampaní pro Barmu. Motiv jeho činu však dosud není jasný.

Podle disidentčina právníka Ťij Wina vyzvala Su Ťij Yettawa, aby odešel, nenahlásila ho však, protože "nechtěla, aby se kdokoli dostal kvůli ní do problémů". Ťij Win také prohlásil, že je 63letá představitelka opozice je "v docela dobrém stavu" a "připravená říci pravdu, že nikdy neporušila zákon". Právní zástupce se mohl v sobotu na jednu hodinu setkat se svou klientkou.

Disidentce byla v minulém týdnu několikrát aplikována nitrožilní výživa, protože trpěla nízkým krevním tlakem, dehydratací a nebyla schopná jíst.

Disidentka byla obžalována ve smyslu znění zákona o ochraně státu před nebezpečím podvratných živlů. Hrozí jí až tři pět let odnětí svobody. Su Ťij mělo 27. května skončit domácí vězení, podle některých informací však barmská junta již zamítla její žádost o propuštění a vězení o další rok prodloužila.

Podle organizací na ochranu lidských práv se procesem barmští generálové snaží umlčet svého největšího a nejviditelnějšího kritika z řad opozice před volbami, které mají proběhnout příští rok. Britský premiér Gordon Brown nedávno prohlásil, že "barmská junta musí propustit všechny politické vězně včetně Su Ťij a umožnit jim zúčastnit se voleb, aby zaručila alespoň zdání důvěryhodnosti". V podobném smyslu se vyjádřili i představitelé Spojených států amerických a Thajska a Singapuru jako zástupci Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN).

Americký prezident Barack Obama v pátek prodloužil sankce proti Barmě, protože "činnost a politika barmské junta představuje riziko pro bezpečnost USA".

Reakce asijských sousedů Barmy byly však "tlumené, protože Barma disponuje významnými zásobami zemního plynu, dřeva a dalších hornin", píše agentura Reuters.

"Odpykat si trest ve věznici Insein je pro některé lidi stejné, jako kdyby byli odsouzeni k trestu smrti. Podmínky ve věznici mohou ohrozit život Su Ťij. To je naprosto nepřijatelné," řekla Debbie Stothardová z organizace na ochranu lidských práv Alternative ASEAN Network on Burma.

Su Ťij, která v roce 1991 dostala za svůj nenásilný odpor proti barmské juntě Nobelovu cenu za mír, strávila více než 13 let v domácím vězení. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975, který umožňuje věznit až pět let ty, kteří představují riziko pro bezpečnost státu.

Opoziční strana Národní liga pro demokracii (NLD) vyhrála v roce 1990 s převahou volby v zemi, ale vojenská junta výsledek voleb nikdy neuznala. Nové volby by měly proběhnout v roce 2010 a mnozí doufají, že dají základ k demokratičtějšímu směřování země. Barmě vládne vojenská junta od roku 1962. Podle ochránců lidských práv žije nyní v barmských věznicích až dva tisíce politických vězňů.

Témata: soudy
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Čína chce prosadit komunismus v Německu? Socha Marxe budí vášně

22.05.2017 16:32 Peking/Trevír - V Číně se čile debatuje nad tím, proč vlastně největší komunistická země světa…

Čína potvrdila zatčení šesti Japonců, podle úřadů prováděli špionáž

22.05.2017 16:20 Peking/Tokio - Čína dnes potvrdila zadržení šesti občanů Japonska, které vyšetřuje kvůli údajné…

V Jakartě zatkli v sauně pro gaye přes 140 lidí

22.05.2017 14:17 Jakarta - V Indonésii roste nepřátelství vůči sexuálním menšinám. Tamní policie zatkla při razii v…

KLDR potvrdila "úspěšný" test rakety. Je připravena k vojenskému nasazení

22.05.2017 11:58 Aktualizováno Pchjongjang/Peking - Severní Korea potvrdila, že "úspěšně" odpálila balistickou střelu středního…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama