Skryté utrpení Kurdů: Proč nemá třicetimilionový národ vlastní stát?

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či v Gruzii. Na rozdíl od ostatních národů ale trpí obrovskou nevýhodou. Nemají totiž vlastní stát.

Přidejte svůj názor 6 komentářů

Armáda

Kurdové bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.

První známá zmínka o Kurdech pochází z 5. století před Kristem, kdy o nich řecký historik Xenofón psal jako o Karduších (Karduchové). Řecký zeměpisec Strabón je nazýval Gordyjci. Kurdem byl například slavný egyptský vojevůdce Saláhaddín (Saladin), který ve 12. století osvobodil Jeruzalém od křižáků. Dnes většina Kurdů vyznává sunnitskou formu islámu.

Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sevreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979-2003) zejména v 80. letech, kdy tvrdě "zaplatili" za podporu Íránu v irácko-íránské válce. V březnu 1988 irácká letadla chemickými zbraněmi zaútočila na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic, kde zahynulo na 5000 lidí a dalších asi 10.000 bylo zraněno. V rámci takzvané operace Anfál Saddámův režim v letech 1986-1989 zabil na 182.000 Kurdů.

Kurdové, a to iráčtí i syrští, hrají výraznou roli v bojích s radikální organizací Islámský stát (IS). V Sýrii se jedná zejména o sever a severovýchod země, kde brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200.000 lidí.

Kurdské milice YPG (Lidové obranné jednotky) jsou dnes jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné se zakázanou Stranou kurdských pracujících (PKK), kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i USA a EU. Turecká armáda také opakovaně zasáhla kurdské síly v Sýrii, naposledy letos 20. října zahynulo na 200 Kurdů.

V Iráku kurdští pešmergové podporují v boji proti IS iráckou armádu a pomohli jí vytlačit radikály z území na severovýchodě Iráku. Jsou zapojeni také do současné bitvy o Mosul, který vypukla před měsícem, i když bojují jenom v jeho blízkosti a do města samotného vstoupit nehodlají.

Vstupte do diskuze (6)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

"Mláďata" chalifátu představují bezpečnostní hrozbu. Musíme se o ně…

15.12.2017 10:17 Washington - Společně s porážkou Islámského státu na Blízkém východě musí země řešit novou…

Muslimové se sjednotí proti společnému nepříteli, soudí analytik

15.12.2017 00:01 NÁZOR – Americký prezident Donald Trump vydal 6. prosince nejspornější zahraničněpolitické…

Pokud zavedete námořní blokádu, budeme to považovat za válečný akt,…

14.12.2017 22:21 Aktualizováno Pchjongjang – Severokorejský režim dnes varoval před „nelítostnými opatřeními", které Severní Korea…

Americké stíhačky musely světlicemi odvrátit kolizi s Rusy

14.12.2017 21:44 Washington - Mluvčí Pentagonu Eric Pahon dnes informoval, že nad Sýrií se málem srazily ruské a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama