Skryté utrpení Kurdů: Proč nemá třicetimilionový národ vlastní stát?

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či v Gruzii. Na rozdíl od ostatních národů ale trpí obrovskou nevýhodou. Nemají totiž vlastní stát.

Přidejte svůj názor 6 komentářů

Armáda

Kurdové bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.

První známá zmínka o Kurdech pochází z 5. století před Kristem, kdy o nich řecký historik Xenofón psal jako o Karduších (Karduchové). Řecký zeměpisec Strabón je nazýval Gordyjci. Kurdem byl například slavný egyptský vojevůdce Saláhaddín (Saladin), který ve 12. století osvobodil Jeruzalém od křižáků. Dnes většina Kurdů vyznává sunnitskou formu islámu.

Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sevreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979-2003) zejména v 80. letech, kdy tvrdě "zaplatili" za podporu Íránu v irácko-íránské válce. V březnu 1988 irácká letadla chemickými zbraněmi zaútočila na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic, kde zahynulo na 5000 lidí a dalších asi 10.000 bylo zraněno. V rámci takzvané operace Anfál Saddámův režim v letech 1986-1989 zabil na 182.000 Kurdů.

Kurdové, a to iráčtí i syrští, hrají výraznou roli v bojích s radikální organizací Islámský stát (IS). V Sýrii se jedná zejména o sever a severovýchod země, kde brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200.000 lidí.

Kurdské milice YPG (Lidové obranné jednotky) jsou dnes jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné se zakázanou Stranou kurdských pracujících (PKK), kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i USA a EU. Turecká armáda také opakovaně zasáhla kurdské síly v Sýrii, naposledy letos 20. října zahynulo na 200 Kurdů.

V Iráku kurdští pešmergové podporují v boji proti IS iráckou armádu a pomohli jí vytlačit radikály z území na severovýchodě Iráku. Jsou zapojeni také do současné bitvy o Mosul, který vypukla před měsícem, i když bojují jenom v jeho blízkosti a do města samotného vstoupit nehodlají.

Vstupte do diskuze (6)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Arabsko-kurdské milice prý střílejí na syrskou armádu, Rusko hrozí odplatou

21.09.2017 17:42 Aktualizováno Damašek/Moskva - Syrští povstalci podporovaní USA v provincii Dajr az-Zaur zřejmě ostřelovali…

Irák, Írán a Turecko zavrhly kurdské referendum, chtějí společně zakročit

21.09.2017 15:49 Ankara - Ministři zahraničí Iráku, Íránu a Turecka se domluvili, že jejich země jsou společně…

Irácká armáda zahájila bitvu o Havídžu, patří mezi poslední bašty IS v zemi

21.09.2017 14:11 Aktualizováno Bagdád - Irácká armáda dnes zahájila operaci s cílem dobýt z rukou Islámského státu (IS) město…

Sýrie bez Asada? Stále větší počet Syřanů je připraveno jej uznat za…

21.09.2017 13:40 Damašek - V pondělí šéf britské diplomacie Boris Johnson prohlásil, že Spojené království, USA a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama