Co s Ruskem a Putinem? Odborník naznačil, jaké by měly být kroky Západu

Mnichov – Do Německa se sjedou atlantické bezpečnostní elity a několik jejich protivníků, v pátek v Mnichově začíná 52. ročník bezpečnostní konference. Ještě než se tak stane, radí bývalý premiér a ministr zahraničních věcí Švédska a nynější místopředseda Evropské rady pro zahraniční vztahy Carl Bildt, jaký postoj zaujmout k Rusku.

Přidejte svůj názor 194 komentářů

Tajná porada Lavrova, Putina a Kerryho.

Bildt připomíná, že na stejné akci v roce 2007 ruský prezident Vladimir Putin „hodil Západu první rukavici". Používal sice tehdy relativně mírná slova, alespoň ve srovnání s dnešními měřítky, přesto to od té doby jde s kopce. Jako příklad uvádí válku mezi Ruskem a Gruzií z roku 2008, ruskou agresi na východě Ukrajiny u let 2014 a 2014, nebo aktuální ruské „podkopávání" toho malého pokroku, o který se snaží západní politiky v Sýrii.

V textu pro server Politico také předvídá, že se letošní konference hodně zaměří na akutní krizi způsobenou útoky dua Asad-Putin v oblasti kolem Aleppa. „Ale je tu silná potřeba dlouhodobějšího přístupu k řešení bezpečnostních problémů, které revizionistické, nacionalistické a stále více militantní Rusko představuje pro Evropu. K tomu je třeba provést tři konkrétní kroky," vysvětluje Bildt.

Prvním by mělo být posílení podpory Ukrajiny. „Ukrajině musí být podle minských dohod umožněno, aby znovu získala kontrolu nad celou východní hranicí. Je důležité, aby Západ vyvinul tlak, včetně sankcí, aby k tomu došlo. Otázka Krymu by měla být řešena později," uvádí místopředseda ER. „Jsou zde náznaky, že se Rusko snaží upevnit svou vojenskou kontrolu nad regionem Donbas, a že Kreml chce zprostředkovat nějakou politickou dohodu se Západem. Sankce si vybírají svou daň, ale Kreml je připraven vydržet, očekává selhání reforem v Kyjevě, a počítá s tím, že pozornost Washingtonu a Bruselu - i Berlínu - se nakonec obrátí jinam," myslí si Bildt.

Napůl „upečená" dohoda, která dočasně konflikt zmrazila, a kvůli které mohou vypuknout další boje, podle něj není v zájmu nikoho - nejméně ze všech pak Ruska. Pokud chce mít země nějaké šance na reformy, které zoufale potřebuje, bude mít vypořádání na Donbasu zásadní význam. Kreml se prý sice zatím svých snah o destabilizaci regionu nechce vzdá, vše by se ale mohlo změnit, pokud Západ ukáže svůj pevný postoj.

Druhým krokem by pak mělo být krátkodobé uklidnění situace v Polsku a Pobaltí. „Nevidím žádné bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska v těchto regionech. Jde o stabilní demokracie a pevné členy EU i NATO. Ale musíme přihlédnout k tomu, co se stalo před několika lety," myslí si Bildt. Budoucnost je podle něj nejistá. „Za 5 až 10 let, až bude Putinův režim čelit nevyhnutelnému konci, bude zvažovat svůj odkaz. Hospodářská a sociální krize v zemi se bezpochyby prohloubí a jeho vnímání vlastní vojenské moci bude i nadále stoupat. Pokud Rusko uvidí Evropu rozštěpenou a slábnoucí Západ, bude ve velkém pokušení jednat. Je důležité dnes vybudovat pevnou obranu jako odstrašující prostředek proti těmto tendencím," píše politik.

Jako poslední bod pak zmiňuje vytvoření nového časového harmonogramu pro vytvoření protiraketové obrany v Evropě. „Rusko by zcela jistě mělo respektovat obavy svých zranitelných sousedů, to ale neznamená, že bychom měli být slepí k ruským zájmům. I když to NATO nikdy z diplomatických důvodů neřeklo, bylo vždy jasné, že americký protiraketový systém byl vytvořen kvůli hrozbě z Íránu. Bylo vynaloženo velké úsilí, aby bylo dokázáno, že s Ruskem to nemá nic společného," připomíná Švéd.

Prezident Barack Obama v Praze v roce 2009 mluvil o tom, že v případě, že bude íránská hrozba eliminována, „budeme mít silnější základ pro bezpečnost, a budou odstraněny hnací sily pro budování protiraketové obrany v Evropě." Írán sice ve vývoji balistických střel pokračuje, ovšem bez jaderných hlavic. Hrozba pro Evropu tedy snížena byla. I kvůli tomu podle Bildta má smysl odložit třetí fázi budování systému protiraketové obrany plánovaného na rok 2018 v Polsku. Nemá totiž žádný vojenský účel, Rusko by navíc díky tomu mohlo upustit od program jaderných raket středního dosahu, čímž by bylo sníženo riziko nového jaderného zbrojení v Evropě.

Strategie letošních jednání bude podle Bildta naprosto odlišná od té loňské, nemluvě o jednání před pěti lety. Bezprostřední problémy, které budou poutat pozornost, podle něj musí být viděny ve větším strategickém hledisku. „Současné zhroucení na Středním východě začíná vypadat jako jiná verze Evropy za třicetileté války, a bude vyžadovat dlouhodobý přístup - stejně jako militarizované a revizionistické Rusko, které tu bude ještě léta. Prezident Putin může být stále ve funkci, i v době, kdy si Američané v listopadu budou volit prezidenta. Musíme začít rozhodovat o tom, jak čelit dlouhodobým problémům, která nás čekají. Mnichov je místem, kde začít," dodává politik.

Vstupte do diskuze (194)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Slovenští policisté čelí tvrdé kritice kvůli zásahu v romské osadě, zbili…

24.05.2017 22:07 Aktualizováno Bratislava – Slovenská policie čelí kritice kvůli zásahu v romské osadě na východě země. Podle…

Vyšetřovatelům unikly fotky zbytků bomby použité v Manchesteru

24.05.2017 21:46 New York - Deník The New York Times dnes zveřejnil fotky, které unikly britským vyšetřovatelům. Na…

Macronovo hnutí by v parlamentních volbách zvítězilo, Národní fronta by…

24.05.2017 21:40 Paříž – Podle dnes zveřejněných průzkumů by v tuto chvíli ve francouzských parlamentních volbách…

Szydlová spojila migraci s terorismem. Polsko se nenechá od EU vydírat,…

24.05.2017 20:49 Varšava - Polsko se v žádném případě nenechá vydírat a nepřistoupí na "šílenství bruselských elit",…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama