Arktické klima zaskočilo migranty v Norsku, pletou si noc a den

Hammerfest (Norsko) - Do Skandinávie míří mnoho uprchlíků, kteří jsou ze své domoviny zvyklí na zcela jiné klimatické podmínky. Například V norském Hammerfestu konečně po dvou měsících vyšlo slunce a migranti zjišťují, kde že se to vlastně ocitli.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Ilustrační foto

Hudá Hakkarová obdivuje ze svého skromného pokoje ledovou zemi divů, která se tolik liší od jejího rodného Jemenu. "Je to úžasné, když se ráno vzbudím a vidím tenhle obrázek, moře a hory. Je to fantastické místo," říká mladá Jemenka, která podobně jako další migranti čeká 460 kilometrů severně od polárního kruhu na vyřízení žádosti o azyl. Na klíně drží pětiletého syna Umara, který si hraje s legem.

Dřevěné domky, kde Hakkarová žije se svým synem, dříve sloužily ropným dělníkům, dokud evropská migrační krize nedonutila norské úřady, aby zřídily uprchlická střediska na dalekém severu, kde teploty klesají hluboko pod bod mrazu a dlouhé týdny v zimních měsících nevychází slunce.

Syřan Ramí Saad (23), v úzkých kalhotách a s elegantně zastřiženou bradkou, vzpomíná, že ho pracovníci v uprchlickém centru v Hammerfestu před polární nocí varovali. On jim ale prý nevěřil až do konce listopadu, kdy "najednou slunce zmizelo".

Absence denního světla zmátla jeho biologické hodiny. Jednoho dne se vypotácel v 11 hodin z postele a vyrazil do jídelny na oběd. "Nikdo tam ale nebyl," vypráví Saad se smíchem. "Bylo totiž 11 hodin večer," uvádí.

Zdroj: YouTube

Na ostrově Seiland, který je součástí přírodní rezervace západně od Hammerfestu, ubytovává na žádost úřadů Stig Erland Hansen další desítky migrantů v chatách, které v létě slouží k ubytování turistů.

"Původně jsem to považoval za čiré bláznovství," říká Hansen s prsty pevně obemknutými kolem hrnku černé kávy ve správcovské chatě. "Copak je možné, aby v té tmě byli na ostrově nějací lidé?" Nakonec se ale tento projekt stal velkým úspěchem, prohlašují Hansen a Paal Mannsverk, který spravuje středisko tvořené shlukem dřevěných chatek a panenskou přírodou fjordu.

Všech 36 Afghánců, kteří na ostrově dosažitelném pouze lodí, bydlí, působí velmi uvolněně. Podle Hansena a Mannswerka je to proto, že se je personál snaží udržovat maximálně aktivní: rybaří, sekají dřevo, sáňkují, lyžují, vydávají se na túry do přírody. Rozhodování norských úřadů o udělení azylu může trvat až rok.

"Nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu z Afghánistánu až sem," říká 20letý Zakaríja Sádikí. Vypráví, že uprchl z afghánské provincie Vardak poté, co se Taliban pokusil najmout ho do svých řad. Ošklivá jizva nad levým obočím svědčí o tom, že se ho neptali zrovna vlídně.

Témata: norsko | uprchlíci
Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Mayová odvolává brexit a vstupuje do historie. Jak by vypadal přelomový…

19.10.2017 00:01 NÁZOR – Stoupenci tvrdé linie v konzervativní straně by zuřivě vyli, ale většina Velké Británie by…

Z Britky udělali na týden muslimku. Změnilo mi to celý svět, říká žena

18.10.2017 22:13 Aktualizováno Manchester - Katie Freemanovou bychom označili asi jako typickou Britku. Běloška s hnědými vlasy a…

Němci pašovali z Česka drogy ukryté v kebabu

18.10.2017 22:10 Mnichov - Neobvyklý úkryt zvolil německý pár pro drogy, které se snažil propašovat přes hranici z…

Francouzský soud pustil umělkyni, která roztahovala nohy u Mony Lisy

18.10.2017 21:34 Paříž - Francouzský soud dnes zprostil obvinění francouzsko-lucemburskou umělkyni Déborah de…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama