Rakousko posílá armádu na hranice. Vojenská policie je připravena vypořádat se s násilnými migranty

Vídeň – Rakousko se stalo terčem kritiky kvůli svému rozhodnutí výrazně omezit počet žadatelů o azyl i těch, kteří budou přes zemi pouze procházet. Navíc teď začínají rakouští vojáci nacvičovat ochranu státních hranic.

Přidejte svůj názor 7 komentářů

Rakouská armáda, ilustrační foto

Vídeň v pátek začala uplatňovat denní kvóty na žadatele o azyl vpouštěné do Rakouska. Nadále bude přijímat nanejvýš 80 žadatelů o azyl denně a dalších 3200 jich nechá projít do dalších zemí, jako je Německo.

Kromě toho Vídeň v neděli uvedla, že se zabývá otázkou posílení přítomnosti armády na hranicích. Asi 450 vojáků a členů vojenské policie je od pondělí v pohotovosti kvůli případným nesnázím. Celkem 1450 vojáků i záložáků tak bude pomáhat policii v kontrole vozidel vjíždících do země, budou také hlídat „zelenou hranici" a provádět dozorovací práci, uvedlo ministerstvo obrany.

Psali jsme:  

Vojenská policie se sídlem v Salzburgu pak bude ponechána v záloze pro případ, že by „musela zvládat násilnou osobu nebo skupiny osob a bránit jim v překročení hranice". „Tyto síly budou schopny v krátkém čase nasazení po celé zemi spolu s armádními vrtulníky, protože tak to ministerstvo vnitra požaduje," cituje server The Local z oficiálního prohlášení.

K dipozici budou mít také dva obrněné transportéry a tři vojenská vozidla, aby bylo možné „v krátké lhůtě uzavřít mezery v hranicích".

Už v září vláda schválila vyslání asi 22 tisíc příslušníků vojenského personálu „za účelem zajištění kontroly a řádného zvládání pohybu migrantů a udržování bezpečnosti a pořádku v zemi".

K oznámení o omezení počtu migrantů došlo v pátek, v neděli pak kancléř Werner Faymann přiznal, že byl „překvapen" z kritiky, která se na účet Vídně strhla. Komisař pro migraci EU tento krok dokonce nazval „zjevně neslučitelným" s EU a mezinárodním právem.

„Nyní už víte, že bez stropu bychom v zemi měli nejpozději v polovině roku mnohem větší počet migrantů, než kolik můžeme zvládnout," vysvětloval Faymann. „bylo by politicky nedbalé něco proti tomu včas neudělat," domnívá se. Zdůraznil, že jeho jednostranný „plán B" byl nezbytný, protože společné úsilí ze strany Evropské unie, jak se vypořádat s krizí, „nemá takový efekt, jaký by mělo mít".

Vstupte do diskuze (7)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Co vede muslimy k radikalizaci? Expertka nabízí překvapivé vysvětlení

27.05.2017 00:01 Radikalizace je popisována jako „vše, co se stalo předtím, než vybuchla nálož“, odkazuje dr.…

Policie v Manchestru zatkla kvůli útoku desátého podezřelého

26.05.2017 23:12 Aktualizováno Manchester - Po pondělním útoku v Manchesteru, při němž zemřelo 21 osob a atentátník, policie…

Do jednání o míru v Sýrii se musí zapojit Rusko i Írán, shodly se země G7.…

26.05.2017 21:00 Taormina – Země patřící mezi sedm nejvyspělejších ekonomik světa se domnívají, že do řešení…

Trump se ještě nerozhodl o osudu pařížské klimatické dohody

26.05.2017 20:19 Aktualizováno Taormina - Italský premiér Paolo Gentiloni dnes na okraj summitu sedmi nejvyspělejších globálních…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama