Afghánští migranti se stali horkým bramborem, které si dané státy chtějí přehazovat z ruky do ruky: jedni je nechtějí už přijímat a druzí zase vracet. AMPE s odkazem na zdroje z makedonského ministerstva zahraničí uvádí, že nikdo stále neví, jak se s afghánskými běženci vypořádat. Ti přitom tvořili doposud zhruba třetinu všech uprchlíků směřujících přes Turecko a Řecko dál do centra Evropy.

Přesun migrantů v oblasti mezi Rakouskem a Makedonií se v posledních dnech omezil na minimum. V pátek jich řecko-makedonskou hranici podle makedonských úřadů přešlo pouhých 22, z toho 15 ze Sýrie a sedm z Iráku. Původně podle pátečních zpráv se uvádělo, že neprošel ani jeden. I tak jde o výrazný zvrat oproti situaci před více než týdnem, kdy oblastí procházelo přes 2000 osob denně.

Chorvatsko chce vrátit nyní do Srbska 300 Afghánců uvízlých na svém území. Bělehrad je ale zpátky nechce a sám čeká, až jeho území bude moci opustit zhruba 2000 uprchlíků. Také 700 Afghánců marně čeká již týden na makedonské straně hranice se Srbskem, až budou moci jít dál. Ani oni ovšem nemají naději na to, že jim Bělehrad cestu povolí.

Utahování kohoutků zahájilo minulý týden v pátek Rakousko, které oznámilo, že bude přijímat jen desítky žadatelů o azyl denně. Slovinsko před 24 hodinami pak oznámilo, že se země na balkánské trase dohodly na pouštění 580 uprchlíků denně.

To ale zatím neplní žádný stát kvůli problému, který vznikl zhruba ještě o týden dříve, kdy země na balkánské trase zavedly nepsané pravidlo nepřijímat již automaticky běžence původem z Afghánistánu, jak tak doposud činily společně se Syřany a Iráčany, pocházející ze zemí, kde zuří intenzivnější násilí, než v Afghánistánu.