Nejistota a prohra v každém případě, hodnotí britské referendum o EU odborník

Londýn - S blížícím se datem konání referenda o setrvání Británie v Evropské se stále častěji objevují otázky o dopadu případného brexitu na EU, Velkou Británii či Českou republiku. Jaké budou?

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Více otázek než odpovědí

Podle Jana Kováře, výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů je problémem při hledání odpovědí na tuto otázku nejistota. Předběžné výsledky jsou stále vyrovnané a zastánci i odpůrci EU se snaží přesvědčit především nerozhodnuté voliče. 

A nejistota ohledně budoucnosti se prý již projevuje v obchodu, neboť společnosti odkládají rozhodnutí o investicích. "Kolik bude tento efekt Británii stát však bude možné sledovat až později v průběhu tohoto roku," uvedl ve svém komentáři na stránkách Ústavu mezinárodních vztahů.  

Je zřejmé, že zatím existuje více otázek než odpovědí. Opravdu by vystoupení Británie spustilo dominový efekt? Jak dlouho budou trvat jednání a jaká bude dohoda a forma vztahů mezi EU a Británii? Jaký bude ekonomický dopad?

"Realistické scénáře ukazují, že se vystoupení z EU na HDP Británie projeví negativně, a to i v případě, že bude mít následná dohoda s EU formu zóny volného obchodu norského či švýcarského modelu," upozorňuje Kovář s tím, že paradoxně by, podobně jako například Norsko, možná ztratili možnost ovlivnit legislativu, ale řídit by se jí museli.

A také EU by si podle něj ekonomicky pohoršila. "Zhruba 10 % exportu směřuje právě na britské ostrovy, přičemž toto číslo by kleslo. Pro ČR je Británie pátým největším exportním trhem. Navíc pro obchodní partnery bude bez Británie EU o něco méně atraktivní," komentuje situaci.

Pokud by Británie vystoupila, Skotsko již oznámilo, že by znovu uspořádalo referendum o své nezávislosti. A například Švédové či Dánové by podle některých průzkumů v případě tzv. brexitu také chtěli hlasovat o odstoupení z EU. A co Česká republika, která má podle průzkumu nejmenší počet lidí kladně hodnotící působení EU? Dominový efekt a řetězová reakce je mnohými považován za jednu z potenciálně největších hrozeb.

"Vystoupením jednoho z velkých členských států by vedlo k revizi rovnováhy moci v EU. To by rozložení moci mezi členskými státy ovlivnilo na úrovni všech zemí Unie. Důležitější by však tato změna byla z pohledu rozložení moci mezi velkými členskými státy, převážně Francií a Německem. Británie často hrála důležitou roli při vytváření protiváhy (nejen) těmto dvěma zemím," a to by se tak mohlo v případě brexitu změnit, uvádí Kovář.

"Ať už referendum o setrvání Velké Británie dopadne jakkoliv, je jasné, že bude mít převážně negativní dopady. Jejich míra na jednotlivé členské země EU záleží především na ekonomickém a ideologickém propojení s Británií. Česká republika se tak řadí mezi země s nejvýraznějším negativním dopadem brexitu," popisuje.

Dodává však, že bez ohledu na výsledek však nebude EU po referendu stejná jako dřív. "V případě brexitu dojde k jejímu výše zmíněnému oslabení. V případě setrvání VB bude Unie méně koherentní, více fragmentovaná a náchylnější k odstředivým tendencím než dříve," upozorňuje.

Více papírů a další komplikace?

Jeden z aspektů jsme zatím nezmínili. A tím je případná komplikace života Čechů, kteří žijí v Británii.  Mnozí z nich se domnívají, že se jich změny po referendu o setrvání v Evropské unii nijak nedotknou. Je tomu však opravdu tak? Podle Jana Kováře, hlavního analytika think-tanku Evropské hodnoty, půjde v některých případech o víc než návštěvu úřadu. "U těch, kteří tam již žijí bude problém samozřejmě nejmenší. Mnohem horší by byla situace pro, ty, kteří by chtěli teprve do Británie teprve odjet," uvedl pro Eurozprávy.

Opět ale platí, že bude záležet především na tom, jak se Británie s EU dohodne a jaká pravidla budou přijata. "Obecně je zájmem na obou stranách zařídit věci tak, aby se pokud možno minimum případných změn vztahovalo na ty, kteří již v daném místě žijí," domnívá se.

A pokud by nová dohoda mezi neobsahovala zapojení Británie ve vnitřním trhu EU, což obsahuje i volný pohyb pracovní síly, tak by se především na nezaměstnané občany EU začala vztahovat britská imigrační kritéria, což by nakonec mohlo vést až k vyhoštění ze země.

"V každém případě však existují možné oblasti, kde by měl brexit dopady i na lidi, kteří již mají trvalý pobyt a nejde jen o papírování a návštěvu úřadů. Mám na mysli především oblast sjednocování rodin. Pokud by oba rodiče žili v Británii potom nebude problém, aby se k nim připojilo i jejich dítě, které žije jinde a nemá tam pobyt. Pokud však ale jeden z rodičů bude žít v jiném členském státě EU, bude to pro jejich dítě, pokud nemá pobyt v Británii, složitější," popisuje. Podobné to podle něj bude i v případě párů. Ti budou muset prokazovat opravdovost svého vtah, jeho budoucnost a záměr žít společně.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vyjde to tentokrát? Sasko a ČR požádaly o zapsání Krušnohoří do UNESCO

13.12.2017 09:49 Drážďany - Saský ministr vnitra Markus Ulbig a český ministr kultury Daniel Herman podepsali…

Brusel se chystá na Babiše. Dojde k rozbrojům kvůli uprchlíkům?

13.12.2017 09:16 Brusel/Praha - Brusel se připravuje na nového českého premiéra Andreje Babiše. Předseda Evropské…

V Německu soudí podporovatele uprchlíků, stát po nich chce zpátky peníze

13.12.2017 09:03 Berlín - Nepřesná definice zákona i špatná interpretace - to vše stojí za kuriózními případy, které…

Kaczyński jako Putin? Polsko nahlodává demokracii a EU, všimli si v USA

13.12.2017 07:01 Aktualizováno NÁZOR - O generaci zpět Polsko vedlo boj za nahrazení totality ve střední Evropě liberální…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama