Rozhodnou francouzské volby muslimové? Už jedno se to stalo a může se to opakovat, varuje sociolog

Paříž - Muslimští voliči tvoří pět procent francouzských voličů. A i když je islám ve Francii v posledních letech trvale v hledáčku veřejné pozornosti, jen málokdo se v průběhu volebního období 2017 věnoval tomu, co si muslimští voliči o předehře k prezidentským volbám myslí, píše pro server Al Jazeera Ali Saad, francouzský sociolog a mediální kritik se zaměřením na vliv masových médií na společnost.

Přidejte svůj názor 6 komentářů

Muslim

Do prvního kola prezidentské volby zbývají spíše jen hodiny než dny a otázky ohledně možného „muslimského hlasu“ by mohly být rozhodujícím faktorem ve volbách, vysvětluje akademik. Islám je druhým největším náboženstvím ve Francii a muslimové tvoří zhruba 5 procent francouzských voličů a přibližně 8 procent celkové populace.

Průzkumy nebo studie založené na náboženství, rase nebo barvě pleti občanů jsou podle francouzského práva zakázány. Výzkumníci se proto často musejí dívat na příjmení respondentů a na geoetnický původ, který může naznačit náboženský stav respondenta. To se týká také případů, kdy je třeba analyzovat postoje francouzských muslimských voličů, a to zejména na předměstí měst jako je Paříž, Marseille nebo Lyon, kde existuje velká koncentrace francouzských občanů severoafrického původu.

V roce 2012 studie francouzského institutu veřejného mínění (IFOP) ukázala, že 86 procent muslimských voličů hlasovalo pro Francoise Hollanda, který vyhrál volby s asi 51 procenty všech hlasů. Pokud vezmeme v potaz odhad, že muslimové tvoří 5 procent národního voličstva, muslimští voliči tehdy představovali potřebný hlas, který naklonil rovnováhu ve prospěch socialistického kandidáta. Šlo o výsledek masivní mobilizace na předměstích velkých francouzských měst proti jeho soupeři Nicolasi Sarkozymu, který představil svou tvrdou rétoriku proti islámu a který neprojevil žádný zájem o boj proti vlně islamofobie, která se přehnala přes Francii během jeho prezidentského mandátu.

Saad se domnívá, že přestože islám a islamofobie dočasně sedí na zadním sedadle v předehře k prvnímu kolu voleb, je nepravděpodobné, že tomu tak bude i ve druhém kole. Otázka islámu se podle něj opět dostane do centra pozornosti a bude pravděpodobně spouštět prudké debaty mezi oběma zbývajícími kandidáty, zvláště pokud do druhého kola postoupí šéfka Národní fronty Marine Le Penová.

Po desetiletí francouzští muslimové tradičně hlasovali pro levici (socialistické a komunistické strany), motivovali je humanistické hodnoty, které levice vyznává. Ale v posledních desetiletích muslimští voliči (nyní druhá a třetí generace) dospěli a jejich politické názory se staly mnohem rozmanitějšími. 

Francouzští muslimové mají podle sociologa tendenci mít větší zájem o socioekonomické otázky, jako je přístup k zaměstnání, dávkám a diskriminaci – tedy problémy, které sdílí se zbytkem francouzské populace. Takže teoreticky jakýkoliv kandidát - s výjimkou Marine Le Penové, který navrhuje reálné a uskutečnitelné řešení a alternativy k těmto otázkám, má šanci získat hlasy muslimů, stejně jako Francouzů, kteří se nachází v podobné socioekonomické situaci. Jinými slovy, volební výběr francouzských muslimských voličů nyní není motivován jejich náboženskou příslušnosti, ale problémy a obavami, které ovlivňují jejich každodenní život.

Pokud existuje jedna věc, která spojuje muslimské hlasování, je to otázka islamofobie. Proto každý z kandidátů trvá na tom, že může vychýlit rovnováhu ve svůj prospěch. To byl přesně ten případ, který se stal při volbách v roce 2012, kdy francouzští muslimové hlasovali masivně ve prospěch Hollanda jednoduše proto, že slíbil bojovat proti všem druhům diskriminace, rasismu a islamofobii.

V současné době prakticky všichni kandidáti slibují bojovat proti sociálním problémům, které ovlivňují menšiny v zemi, ale jejich pozice se výrazně liší, pokud jde o islám a islamofobii. Například během kampaně pro primárkách v roce 2016 Francois Fillon prohlásil, že „Francie má problém s islámem“ a že toto náboženství ohrožuje národní jednotu. Tento druh rétoriky dělá starosti francouzským muslimským voličům, protože tím dochází ke stigmatizování muslimské populace a činí muslimy zranitelné, vysvětluje sociolog.

Takže zatímco v prvním kole mohou být hlasy muslimských voličů rozptýleny mezi různé kandidáty, v případě postupu Le Penové do rozhodujícího utkání muslimská populace zřejmě spojí své síly a podpoří jejího soupeře. 

Zatímco Muslim voliči ve Francii netvoří homogenní a disciplinovaný volební blok, protože jsou ovlivněni různými sociálně-ekonomickými úvahami, existuje možnost, že muslimové budou hlasovat proti konsolidaci krajní pravice ve francouzské politice a normalizaci islamofobie, diskriminace a ultranacionalismu ve francouzské společnosti, dodává Saad.

Vstupte do diskuze (6)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Muž napadl muslimku, strhl jí hidžáb a škrtil ji s ním. Soudce se s ním…

23.08.2017 10:04 Londýn – Britské soudy se zabývají případem muže, který napadl muslimskou zdravotní sestru. Udeřil…

Totalitu nemusíme rozpoznat. Může se tvářit zcela jinak, než režim KLDR…

23.08.2017 09:54 Brusel - Evropa si dnes připomíná oběti totalitních a autoritářských režimů. Podle politiků a…

Každý druhý Němec neví, koho volit. Stejně už je rozhodnuto, myslí si mnozí

23.08.2017 09:53 Berlín - Zhruba měsíc před parlamentními volbami v Německu nemá o svých preferencích jasno 46…

Kdo rozhodne volby v Německu? Stále větší roli sehrávají senioři

23.08.2017 09:31 Berlín - 24. září se budou v Německu konat parlamentní volby a velkou roli v nich bude hrát starší…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama