Ve Francii začne lítý boj. Vyhraje Evropa nebo nenávist?

KOMENTÁŘ - Světová média reagovala na výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii vesměs pozitivně, někdy by se dalo říci že snad až příliš pozitivně. Pravda, před volbami šel západním světem jeden hlas, že má-li si západní Evropa - a Evropská unie zvlášť - zachovat svůj liberálně demokratický charakter, je velmi žádoucí, aby se v nadcházejících volbách prezidentem Francouzské republiky stal centristický ekonom Emmanuel Macron, a ten skutečně z prvního kola vyšel s největším počtem hlasů.

Přidejte svůj názor 55 komentářů

Francie, ilustrační foto

Výsledek prvního kola v podstatě potvrdil proroctví plynoucí z předvolebních průzkumů, ať už jde o to, kteří dva kandidáti postoupili „do finále“, či o velkou vyrovnanost výsledků prvních čtyř kandidátů. Jenže právě ta vyrovnanost výsledků vedoucí čtveřice po prvním kole může Macronovým příznivcům přinést jisté bolení hlavy v kole druhém.

První čtveřice, Emmanuel Macron, Marine Le Penová, François Fillon a Jean-Luc Mélenchon nasbírali dohromady necelých 85 procent hlasů a rozdíl mezi postupujícími kandidáty, Macronem a Le Penovou, činí něco málo přes dvě procenta.

Voliči radikální levice, kteří v tak velkém počtu podpořili Mélenchona, docela určitě své hlasy Marine Le Penové ve druhém kole nedají. A těžko lze od nich čekat, že by podpořili Macrona, jenž je pro ně prototypem technokrata ze světa velkých financí. Radikální levice se možná ke druhému kolu voleb vůbec nedostaví, anebo jen v mizivém počtu.

Konzervativní voliči, kteří v prvním kole přinesli necelých dvacet procent hlasů Françoisi Fillonovi, bývalému republikánskému premiérovi, o němž se ví, že zastává spíše vstřícný postoj vůči Rusku a dožaduje se tvrdšího postupu proti islámismu, by mohli právě v těchto postojích objevit jistou spřízněnost s názory předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové. Kdyby to tak bylo, může Macron ve druhém kole utržit drtivou porážku.

Obecně vzato, prezidentské volby ve Francii již v prvním kole přinesly významnou změnu. Kandidáti zavedených stran pravého a levého středu jsou ze hry. Vrcholný souboj o prezidentské křeslo svede na jedné straně technokrat s jistou – ale nevelkou – politickou zkušeností, bez pevného ukotvení v etablovaném politickém systému, a na straně druhé vedoucí představitelka extrémní pravice, která se v posledních letech sice snaží zmírňovat nenávistné xenofobní výlevy proti přistěhovalcům, současně však nenechává nikoho na pochybách, že se její postoje v tomto ohledu nijak zvlášť nemění.

O tom, kdo z nich na příštích pět let usedne do křesla v Elysejském paláci, rozhodnou zanedlouho francouzští voliči, a o jejich pohled na věc, o jejich mysli, o jejich duše, se právě teď vede urputný boj, který sleduje s napětím celá Evropa.

Vstupte do diskuze (55)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Deportace uprchlíků z Německa? Polovina pokusů selže, migranti prostě …

24.05.2018 11:14 Berlín - Téměř polovina pokusů o vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl z Německa selže. S odvoláním…

Do Prahy přijel maršálek. Česko a Polsko chtějí posílit roli národních…

24.05.2018 11:06 Praha - Česko a Polsko chtějí posílit roli národních parlamentů při přípravě evropské legislativy.…

Skripalová mluvila pod nátlakem? Kreml podezřívá Brity, ambasáda žádá o…

24.05.2018 10:15 Moskva/Londýn - Ruské velvyslanectví v Londýně žádá o přístup k Juliji Skripalové, dceři dvojitého…

Neschopnost slovenské policie? Zvrat v případu vraždy Kuciaka ukázal, jak…

24.05.2018 09:34 Aktualizováno Bratislava - Jejich smrt otřásla celým Slovenskem, v reakci na ní padla tamní vláda, desítky tisíc…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama