Obejměte teroristu: Dánsko chce začlenit islámské radikály zpět do společnosti

Mohou být extrémisté rehabilitováni? V Dánsku byl spuštěn kontroverzní nový program, který se pokouší změnit mysl radikalizovaných mladých lidí tím, že jim nabízí podporu, spíše než aby je vyčlenil. Informuje o tom australský server SBS.

Přidejte svůj názor 51 komentářů

Ilustrační fotografie

Je možné zastavit terorismus empatií? Právě o to se snaží policejní program, který funguje v druhém největším městě Dánska – Aarhusu. Policie se totiž domnívá, že pomoc mladým extremistům je nejlepší způsob, jak udržet mír. Drsné zacházení tyto lidi prý pouze izoluje – což ve výsledku znamená pro společnost ještě větší nebezpečí.

Některá média programu přezdívají deradikalizace způsobem „obejmi teroristu“. Podle serveru je tato snaha zatím „pozoruhodně efektivní“. Reportér Evan Williams se setkal s mladíkem označovaným jako Jamal, který byl podle svých slov před několika lety tak naštvaný na společnost, že se téměř stal teroristou.

Jamalovy extremistické názory se začaly rozvíjet po jedné diskusi o islámu. Jamal věrně bránil své náboženství proti svým spolužákům. Ale učitel vyhodnotil něco, co Jamal řekl, jako hrozbu, a škola mladíka nahlásila policii. Kvůli tomu byl Jamal vyhozen ze školy a jeho dům prohledala policie. Jamal přiznává, že se cítil jako zločinec, který porušil zákon. V důsledku toho se obklopoval ostatními mladými muslimy, kteří sdíleli jeho pocity izolace. Pozorovali online radikální kázání a hovořili o džihádu. Zanedlouho se rozhodli opustit Dánsko a vydat se do Pákistánu.

„Říkal jsem si, že se mnou zacházejí jako s teroristou. A že když chtějí terorismu, mají ho mít,“ uvádí mladík. Vše ale nakonec změnil telefon od jednoho z policistů. Důstojník se omluvil a řekl Jamalovi, že jeho případ byl špatně vyšetřován a zeptal se, zda se nechce sejít s muslimským mentorem. Nejdříve byl Jamal podezřívavý, ale nakonec souhlasil se setkáním s mentorem.

Po několika schůzkách a dlouhých rozhovorech o problémech, kterým v Dánsku čelí muslimové, začal Jamal znovu přemýšlet o svých názorech. „Jediné, co bylo třeba, bylo, aby ho někdo oslovil a nabídl mu empatii a porozumění. V Jamalově případě represivní a disciplinární reakce orgánů na podezření, že je zradikalizovaný, vedla k tomu, že doopravdy zradikalizoval. To, co ho odvrátilo od extremismu, byla nabídka otevřené ruky,“ popisuje server.

Program známý jako „Aarhuský model" byl zahlcen telefonáty rodičů, jejichž děti uprchly do Sýrie. Vedoucí programu Allan Aarslev a jeho lidé zvažovali, jak by měli reagovat. „Měli jsme několik možností. Mohli bychom je stíhat všechny, pokud najdeme důkazy. Ale co ti, které bychom nemohli stíhat? Co bychom s nimi měli dělat?" táže se. Jejich odpovědí bylo oslovit muže jako Jamal a dát jim další šanci.

V Dánsku žije celá řada muslimů, jejichž rodiče se narodili v zahraničí, kteří mají pocit, že jsou vyhnanci a že jsou vyčleněni z většinové populace. Policie v Aarhusu uznává, že to může být hlavní zdroj nespokojenosti mladých muslimů a důvod, proč se přiklání k extremismu.

Faisal Mohamed spolupracuje s mladými muslimy v Aarhusu - mnoho z nich žije v Gellerupu, čtvrti na okraji města - a říká, že pocit izolace, který zažívají, může být nebezpečný. „Mnoho přistěhovalců čelí potížím s jazykem, nedostatkem kontaktů, nedostatkem spojení se širší společností," říká. „Vyrůstáte jako mladý člověk, který se skutečně cítí sám a uvězněný mezi dvěma světy."

Toto jsou pocity, které způsobily, že se u Jamala a jeho vrstevníků rozvinuly extrémistické názory. Tři z Jamalových kamarádů byli radikalizovaní a skončili v Sýrii - dva byli zabiti, třetí tam stále bojuje. Jamal se domnívá, že kdyby se nezapojil do projektu, dopadl by stejně. Podle Jamalova mentora je trpělivost klíčem k deradikalizaci.

Tento model zaměřený na převýchovu extremistů má však i své kritiky. Dánský politik Naser Khader, muslim narozený v Sýrii, říká, že vysílá špatnou zprávu. Model „objímání teroristů" podle něj mladým muslimům doslova říká; „Běžte a páchejte nějaké zločiny, buďte džihádisti, získáte od společnosti mnoho privilegií“. „To je podle mého názoru špatné,“ zlobí se politik.

Tento názor je častý i v dalších západních zemích. Konvenční reakce vlád na hrozby extrémismu je obecně drsná a pevná - zabavují pasy, udělují podmínky nebo nepodmíněné tresty a veřejně útočí na každého, kdo je považován za hrozbu. Dodává server,

Vstupte do diskuze (51)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

ŽIVĚ: Volby v Německu jsou v plném proudu. Ostuda, nacisté, plivou…

24.09.2017 12:30 Aktualizováno Berlín - V Německu dnes ráno začaly parlamentní volby. Zhruba 61,5 milionu oprávněných voličů v…

Jděte k volbám, vyzvali politici. A sami vhazují hlasy

24.09.2017 12:20 Berlín - K vysoké účasti v dnešních parlamentních volbách vyzvala voliče řada německých politiků…

Kulatý stůl slonů: Volební rituál Německa, kde se sejdou favorité

24.09.2017 12:13 Berlín – Možná jste už slyšeli rčení „Slon v místnosti“, anglické přirovnání odkazuje na situaci,…

Kyselinový útok v Londýně: Chaos u nákupního centra, šest zraněných…

24.09.2017 11:58 Aktualizováno Londýn - Šest lidí utrpělo zranění při útoku "škodlivou látkou" - podle některých médií kyselinou -…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama