Proč popularita Macrona rapidně klesá? Odborníci vyjmenovali důvody

NÁZOR - Francouzskému prezidentovi rekordně klesá obliba mezi voliči. Pokles je patrný od samotného zvolení letos na jaře. Ve světě přitom státník působí jako mladý energický politik, který přináší minimální do evropské politiky tolik potřebnou dynamiku.

Přidejte svůj názor 15 komentářů

Emmanuel Macron, prezident Francie

Podle amerického deníku Washington Post vzbuzuje francouzský prezident Emmanuel Macron různé reakce v domovské Francii a jinde ve světě. Devětatřicetiletý politik zůstává ve světě symbolem mladé dynamičnosti, miláčkem sociálnědemokratických voličů zasažených brexitem i protipóle Donalda Trumpa. 

Ve Francii ale popularita muže, jež učinil přítrž tamnímu populismu, strmě klesá. Podle expertů byl jeho počáteční pád v oblibě předpokládaný, nikdo ale nečekal, že rozdíl bude tak propastný. Podle posledního průzkumu serveru YouGov, který byl zveřejněn začátkem srpna, Macrona schvaluje jen 36 procent Francouzů. To je zhruba podobné číslo, jakému se těší Trump mezi Američany. V květnových volbách dalo přitom Macronovi hlas 66 procent voličů. 

Poslední průzkum také vzbuzuje otázky o životaschopnosti nově založené politické strany prezidenta (Vpřed!) a jeho ambiciózních ekonomických návrzích. Podle ředitele výzkumů společnosti YouGov Antoni Minnitiho za pokles obliby může nedostatek prezidentova respektu vůči francouzské armádě, nedostatek disciplíny a nezkušenost, kterou se mohou pochlubit politici z ostatních parlamentních stran. 

Ostatní míní, že pokles jeho obliby může být částečně vysvětlen prezidentovým postavením v systému. Prezident Francie může rozpustit parlament a sklízí za to příslušné ovace nebo kritiku. "Je to léčka prezidentského systému," říká Sudhir Hazareesingh, expert na francouzskou politiku z Univerzity v Oxfordu. Macronovu stranu navíc dle jeho slov tvoří "kompletní sada nováčků". "Nejsou zvyklí na parlamentní procedury a nejsou tak jednotní, jak by se chtělo doufat," dodává. Macronovo hnutí lákalo na širokou směs kvalifikovaných mužů i žen z různých odvětví. 

Největší roli však hraje Macronova osobnost. To je to, co občané nejsnáze pozorují. Macron od svého zvolení téměř neposkytuje rozhovory, raději pořádá dlouhé promluvy v sálech Versailles, symbolu francouzského království. Možná i to mu vysluhuje nejnižší popularitu, jakou kdy francouzský prezident po zvolení měl. Lépe si vedl i Sarkozy nebo Hollande. Roli může hrát i nejasný návrh na to, aby se jeho manželka Brigitte stala "oficiální" první dámou - to znamená, že by stejně jako v USA měla samostatný rozpočet financovaný z peněz daňových poplatníků. Občané navíc tuto možnost odmítli v petici podepsané 300 tisíci lidmi. 

Otázky vzbuzuje i Macronův postoj směrem k armádě. Po svém inauguraci se nový prezident rychle zaměřil na vojenské výdaje, což je neočekávaný krok vzhledem k jeho slibům snižovat vládní výdaje s cílem zachovat určitou rozpočtovou disciplínu, která by byla v souladu s pokyny Evropské unie. I když se příští rok zavázal zvýšit vojenské výdaje, na stole jsou stále škrty ve výši 1 miliardy dolarů v rozpočtu na obranu v roce 2017. Kvůli možným škrtům na obranu se dostal do sporu s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem, který zpochybnil Macronovu úlohu šéfa ozbrojených sil.

"Francouzská armáda je v těžké situaci, protože právě škrty v rozpočtu na ní tu máme posledních 25 let," říká Vincent Desportes, francouzský generál ve výslužbě v jednom z rozhovorů. "Z podstaty věci potřebujeme podporu. Macron řekl, že ji poskytne, ale první věc, kterou udělal bylo, že své slovo vzal zpátky," vysvětluje nespokojenost.

Nelibost vzbuzuje samotné Macronovo vystupování vůči armádním představitelům. Označují ho za nediplomatické - jde navíc o prezidenta, který nikdy v armádě nesloužil. Ve veřejném prohlášení ve věci sporů kvůli škrtům na armádu Macron řekl: "Já jsem váš šéf,". Mínil tím, že nebude tolerovat tlak a komentáře ze strany armádních funkcionářů vůči jeho krokům. 

Podle Hazareesingha může být velkým Macronovým nedostatkem nedostatek transparentnosti před veřejností. "Přijal velmi čistou strategii - nemluvit s tiskem," říká. "Soustředí se navíc na otázky zahraniční politiky a Evropu - chce tam prosadit svou autoritu, a to mu jde. Ale pokud to budete dělat příliš dlouho, lidé si začnou myslet, že se staráte jen o okázalé věci a ne o každodenní problémy svých občanů," dodává. 

Vstupte do diskuze (15)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Razie proti mafii: V poutech skončil i člen Berlusconiho strany, kmotři…

26.09.2017 14:37 Milán - Při dnešním zátahu proti mafiánské organizaci 'Ndrangheta bylo zadrženo 21 osob. Je mezi…

Hádky v AfD vrcholí: Předsedkyně Frauke Petryová ze strany odejde

26.09.2017 14:15 Berlín - Spory uvnitř Alternativy pro Německo (AfD) jsou už tak vážné, že se předsedkyně Frauke…

První muž IS v Německu je před soudem, zfanatizoval i berlínského…

26.09.2017 13:22 Cellé - Před soudem v dolnosaském Celle dnes stanul irácký kazatel abú Valá (33), který je…

"Jamajská koalice" by mohla být dobrá pro střední Evropu, soudí experti

26.09.2017 13:05 Berlín/Praha - Pokud v Německu vznikne koalice konzervativní CDU/CSU, liberální FDP a Zelených,…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama