Hrozba jaderné války visí i nad Evropou. Zničit nás může i malá bomba

Výhrůžky amerického prezidenta Trumpa zasáhnout Severní Koreu "ohněm a zuřivostí" vzbudily opět obavy z jaderného konfliktu. Podle některých analytiků se za poslední roky také zvýšila hrozba nukleární války nad Evropou či indickým subkontinentem. Jaderná světová válka by zničila svět, to všichni víme. Ale co by se stalo s lidmi a životním prostředím v případě malého konfliktu?

Přidejte svůj názor 12 komentářů

Jaderné zbraně, ilustrační foto

Všechno není jen černé. V červnu hlasovalo 122 zemí pro zákaz nukleárních zbraní a experti to vidí jako šanci na restart o odzbrojovací snahy. Zastánci dohody totiž tvrdí, že i omezená lokální nukleární válka by byla katastrofální. Jiní analytici jsou přesvědčení, že by to nebylo zas tak hrozné.

V březnu tohoto roku uvedl expert na jaderné zbraně Matthias Eken, že ničivá sila nukleárních zbraní je "velmi přeháněná" a lidé by měli přestat "hovořit o konci světa a apokalyptických scénářích".

Podle Ekena nejsou jaderné zbraně zdaleka tak nebezpečné a například hlavice o síle 9 megatun shozená na Arkansas by zničila pouhé 0.2% povrchu státu. Dále poznamenal, že v rámci testování bylo na zemi dosud provedeno asi 2 000 jaderných detonací a lidstvo neskončilo. Hrozba pro lidstvo tedy asi nebude tak velká. Jeho odpůrci tvrdě nesouhlasí.

Nukleární válka je válkou proti prostředí

Největší obavy plynou z nejnovějších studii, které si většinou za modelový případ berou potenciální regionální konflikt mezi Pákistánem a Indií, ve kterém by bylo odpáleno zhruba sto hlavic o síle té, která dopadla na konci druhé světové války na japonskou Hirošimu (podle dnešních měřítek malé).

V takovém případě by mohlo během týdne zemřít 20 milionů lidí z přímých efektů exploze, požárů a lokální radiace. To je samo o sobě více smrti, než za celou první světovou válku. Nukleární výbuchy mohou podle analytiků způsobit masivní požáry, ze kterých pak do stratosféry lítá popílek a saze. Podle odhadů by tento modelový konflikt vygeneroval až 6,5 milionu tun těchto nečistot. To by mohlo snížit průměrnou teplotu na Zemi a založit na ekologickou katastrofu, se kterou by se svět vyrovnával desítky let.

Například produkce kukuřice a rýže by začala padat o 10-20% jen v důsledku ochlazení. V konečném důsledku by tak mohly být až 2 miliardy lidí v přímém ohrožení hladomorem. O ekonomických dopadech ani nemluvě. A ačkoliv by byl případný konflikt mezi USA a KLDR menší, dopady by podle některých analytiků byly podobné.

Není třeba zmiňovat, že například neomezený konflikt mezi Ruskem a Američany by vedl k nukleární zimě a pravděpodobně vyhladovění většiny lidstva. Tento scénář však není moc pravděpodobný. Odborníci varují především před tím, že i zdánlivě malá a "bezpečná" nukleární válka by mohla negativně ovlivnit celý svět.

Vstupte do diskuze (12)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Harírí opustil Saúdskou Arábii, přiletěl za Macronem

18.11.2017 09:26 Paříž/Bejrút - Libanonský premiér Saad Harírí dnes přiletěl ze Saúdské Arábie do Francie. Má se tam…

Je střet s Ruskem nevyhnutelný? Máme informace přímo z centrály NATO

17.11.2017 21:57 Aktualizováno ROZHOVOR – Vzhledem k napjatým vztahům mezi NATO a Ruskem se nezřídka hovoří o druhé studené válce,…

V Anglii se srazil vrtulník s letadlem, několik mrtvých

17.11.2017 21:56 Aktualizováno Londýn - Na jihovýchodě Anglie se dnes ve vzduchu srazila helikoptéra s malým letadlem.

Řecko si dnes připomnělo 44. výročí potlačení vzpoury studentů

17.11.2017 20:58 Atény - Zhruba 20 tisíc lidí se dnes v Řecku zúčastnilo vzpomínkových akcí u příležitosti 44.…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama