Evropa se obává návratu nacismu, pravicová hnutí posilují ve všech zemích

Brusel - O posilování pravice se momentálně mluví hlavně v souvislosti s rakouskými volbami, kde se očekává, že nová koaliční vláda bude mít pravicové tendence, nacionalistické myšlení a anti-migrační postoj. Po boku Vídně se už nejspíš brzo postaví i Česká republika, ale výrazný posun do prava je znatelný i v dalších státech, jen se o tom příliš často nemluví. Pro Evropský parlament, který se snaží zůstat jako sociálně demokratický, to znamená velmi vážné ohrožení.

Přidejte svůj názor 33 komentářů

Evropská Unie

Když kandidát euroskeptické a anti-migrantské Svobodné strany Rakouska jen těsně prohrál v rakouských prezidentských volbách, mělo to být už tehdy znamení pro Evropskou unii, že se politika začíná přeměňovat. Během jednoho roku se tato malá středoevropská země výrazně posunula doprava a i když vítěz nedávných parlamentních voleb Sebastian Kurz tvrdí, že Rakousko nehodlá odcházet z Unie, Brusel by měl už pochopit, že po celé Unii se proti němu zvedá kritizující hnutí.

Svobodná strana Rakouska je jednou z nejdéle trvajících evropských stran, které mají původ ještě v někdejším nacismu, v posledních letech stoupá na oblibě zejména díky "změkčení" rétoriky, která už neoslavuje Hitlera, ale naopak o to více tvrdě vystupuje proti islámu a uprchlíkům. Pro někoho je však nacistický původ nestravitelný, proto mnohem raději dali hlas Kurzovi, který hlásá podobné postoje, ale má čistou politickou minulost.

Ještě před rakouskými volbami však přední stránky evropských novin zaplňovaly hlavně události v Německu. Místní volby dopadly dle očekávání s vítězstvím kancléřky Angely Merkelové, ale stín do veselých tváří vnesl nečekaný úspěch Alternativy pro Německo. Ta získala podstatně méně hlasů než její rakouský protějšek FPO, ale Bruselu vyslala jasný vzkaz, že nic už nebude takové jako kdysi.

Francie má sice svého evropské vizionáře Emmanuela Macrona, avšak ani jeho podpora není v zemi neotřesitelná. Během prezidentského klání ho vážně ohrožovala šéfka pravice Marine Le Pen, která si získala hlasy 37 procent voličů. Na zvolení to samozřejmě nestačilo a její strana si v parlamentních volbách vedla nebývale špatně, ale vždycky ještě může chytit druhý dech.

Málo se však už mluví o dánské politické situaci, kde k volbám došlo už během března 2017. Místní anti-islámská strana svobodných získala 20 křesel ve 150 členným parlamentů, i to jí však stačilo k tomu, aby obhájilo druhé místo mezi nejvolenějšími stranami. Podobně jsou na tom i švédští demokraté, jejichž stranu kdysi založili neo-nacisté. Ti v posledních volbách skončili třetí a získali 48 křesel.

Ultra-nacionalistické a pravicové Hnutí za lepší Maďarsko, známé spíše jako Jobbik, je druhou nejsilnější stranou ve své zemi. Jenže vítr z plachet jim tak trochu sebral premiér Viktor Orbán, který platí za největšího kritika uprchlické vlny v Evropě. I v Bulharsku může pravice slavit úspěch, když Jednotní patrioti se poprvé v historii dostali do parlamentu a sebrali pro sebe rovnou třetí vítěznou příčku.

Řecko patřilo mezi nejpostiženější země během uprchlické krize v roce 2015 a tak není divu, že neo-nacisté si našli cestu i sem. Jejich hnutí Zlatý rozbřesk je momentálně čtvrtou nejsilnější stranou v parlamentu, ale během dalších voleb (2018) se ukáže, zda i tady výrazně posílili. V Itálii zatím nefunguje žádná národní strana, ale nacionalisté se prosazují zejména v regionálních správách, kde s podporou lidí odmítají otevřený přístup k vítání běženců.

Vzestup pravice je tak právem spojováno s nechutí lidí, když vidí kolem sebe více a více uprchlíků s muslimskou vírou. Zatím žádná z pravicových stran nevyhrála národní volby, ale úspěch na druhém či třetím místě je jasným ukazatelem posunu doprava. A pokud Brusel nezačne situace rychle řešit, může jeho sociálně demokratická frakce rychle přijít o moc.

Vstupte do diskuze (33)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

V Řecku to vře: 50 tisíc lidí protestovalo kvůli názvu Makedonie, spor…

21.01.2018 17:32 Aktualizováno Soluň - V severořecké Soluni dnes demonstrovalo na 50.000 lidí kvůli sporu o to, zda má bývalá…

Vláda Merkelové zachráněna? SPD se vyslovila pro koaliční rozhovory s CDU…

21.01.2018 17:06 Aktualizováno Bonn - Němečtí sociální demokraté (SPD) zahájí koaliční rozhovory s CDU/CSU kancléřky Angely…

V Chotěbuzi opět vypukly konflikty mezi Němci a cizinci

21.01.2018 16:45 Chotěbuz - Ve východoněmeckém městě Chotěbuz opět propukly konflikty mezi Němci a cizinci. Na…

Druhá migrační vlna do EU? Saského ministra děsí reforma azylového systému

21.01.2018 16:16 Aktualizováno Drážďany - Saský ministr vnitra Roland Wöller zkritizoval navrhovanou reformu azylového systému…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama