Uprchlici jsou v šoku: Evropu jsme si představovali úplně jinak. Tohle je vážně příšerné

Novináři amerického deníku The Washington Post (WP) se vydali do řeckého uprchlického tábora Moria. „První věc, které si všimnete, je aroma: zápach z otevřených latrín, který se mísí s vůní tisíců těl a špinavých olivových stromů, které jsou páleny kvůli teplu,“ popisuje deník situaci, ve které žijí běženci.

Přidejte svůj názor 131 komentářů

Uprchlíci, ilustrační foto

Deník poukazuje na to, že dříve turisticky oblíbený ostrov Lesbos, na kterém Moria leží, do značné míry změnila migrační krize. Ale podmínky na velkém řeckém ostrově, jednom z hlavních tábořišť migrantů, byly zřídka kdy tak zlé jako teď v zimě. A to i přesto, že na Lesbos nyní přijíždí méně běženců než v letech 2015 a 2016.

„Odstrašující špatné podmínky nejsou náhodné, ale spíše jsou výsledkem úmyslné evropské strategie, jak odradit lidi,“ vysvětluje list. „Není důvod, proč by 5 000 lidí v táboře v Evropě nemohlo mít přístup k základnímu ubytování, zdravotní péči, toaletám a horké vodě," vysvětluje Aria Danika, koordinátorka skupiny  Lékaři bez hranic, podle které jsou tyto strašné podmínky jakousi součástí širšího plánu.

Ten plán se podle ní dá shrnout jediným slovem - zastrašování. Zpráva vyslána žadatelům o azyl ze strany řeckých úřadu a finančních podporovatelů z Evropské unie je jasná, vysvětluje WP. „Nechoďte sem, nebo budete na další dva roky drženi na tomto strašném ostrově," popisuje taktiku úřadů Eva Cossé, řecká zástupkyně skupiny Human Rights Watch. „Je nutné, aby lidé byli převezeni na pevninu," řekla Cossé s tím, že právě tento krok úřady odmítají.

Uprchlíků ubylo, problémy ale přetrvávají

EU také uzavřela dohodu s Tureckem. Podle deníku tato strategie alespoň z části zafungovala. Počet příchozích na Lesbos v loňském roce činil asi 2500 osob měsíčně, zatímco v době vrcholu krize v roce 2015 to bylo asi 10 tisíc. Klesá také počet utonutých – loni jich bylo 45, v roce 2015 téměř 800. Ale v jiných ohledech ale dohoda situaci nezměnila. Počet lidí poslaných zpět do Turecka například klesl na desítky za měsíc, protože migranti se odvolávají proti odmítnutí žádostí o azyl a skupiny na ochranu práv zpochybňují legálnost navrácení osob, které v Evropě hledají ochranu.

Výsledkem je více než 7 000 lidí, kteří na Lesbosu uvízli – a to je více než dvojnásobek kapacity ostrova. A denně přicházejí další lidé. Tisíce dalších žijí na jiných ostrovech, mnozí z nich tu čekají dlouhé měsíce.

Pákistánec Qamar Ahmad, který je členem pronásledované menšiny Ahmadíja, dorazil na Lesbos v době, kdy byla uzavřena dohoda mezi EU a Tureckem. „Stále je tu. Spolu s desítkami dalších se mačká v domku z překližky a plachet. A nezná datum odjezdu,“ popisuje list. „Všechny mé právní dokumenty jsou v řečtině a já jim nerozumím. Neřekli mi, kdy dostanu odpověď, " vysvětluje dvaadvacetiletý Ahmad, který v Pákistánu studoval fyziku. Kontrast mezi Evropou, kterou čekal, a tou, ve které žije, jím stále otřásá. 

„V televizi jsme viděli, že Evropané ctí zákon a bojují za uprchlíky," řekl Ahmad, „Ale když jsme sem přišli, zjistili jsme, že nikdo naše práva nekontroluje." Evropský přístup k uprchlíkům se podle WP dramaticky změnil, zatímco Ahmad čekal. 

Evropa na uprchlíky dramaticky změnila názor

„Začátkem roku 2016 vůdci, zejména německá kancléřka Angela Merkelová, tvrdili, že prosperující region bez válek má povinnost pomoci co nejvíce lidem, kteří uprchli před válkou a útlakem na Blízkém východě, v Asii a Africe. Maďarský premiér Viktor Orbán byl naopak považován za vyvrhela kvůli tomu, že o žadatelích o azyl říkal, že jsou to "muslimští útočníci". Ale je to Orbanova vize, která nakonec vyhrála; političtí spojenci Merkelové v Mnichově z něj nedávno udělali hosta na své výroční konferenci,“ připomíná americký deník.

Evropští a řečtí představitelé uznávají, že podmínky v hlavním táboře na ostrově Lesbos, v bývalém vojenském zařízení známém jako Moria, jsou špatné. Ale trvají na tom, že to není úmysl, a zároveň se snaží přenést vinu na ostatní. Komisař EU pro migraci Dimitris Avramopoulos například zdůrazňuje, že Brusel poskytl v přepočtu více než 1 miliardu dolarů na řešení žádostí o azyl v Řecku a že odpovědnost za podmínky v Morii mají v rukou řecké orgány, píše deník. Řecký ministr pro migraci Ioannis Mouzalas oponuje, že velká část těchto peněz byla věnována nevládním organizacím a že místní úředníci nechtějí rozšířit tamní zařízení.

Dodal ale, že přemisťování lidí na pevninu v Řecku, kde jsou výrazně lepší podmínky, by pobídlo k příchodu nové žadatele o azyl a mělo by ve výsledku za následek opakování událostí z roku 2015. „Kdybychom se zbavili ostrovů, hrálo by to do rukou pašeráků,"  řekl minulý měsíc řecký ministr německému časopisu Der Spiegel.

Deník sice poukazuje, že 86 000 obyvatel ostrova Lesbos prokázalo v posledních několika letech pozoruhodnou pohostinnost a toleranci, ale jejich frustrace už prý dosáhla kritické úrovně. „Běženci nejsou vinni. Ale trpělivost vůči řecké vládě a Evropské komisi je u konce," řekl Marios Andriotios, mluvčí starosty ostrova. Ale s nově příchozími každý den prakticky neexistuje žádná naděje na zlepšení situace v Morii, dodal.

I v Gaze jsou uprchlické tábory lepší

List popisuje, jak uprchlíci v Morii žijí ve stovkách provizorních stanů a že v oblasti byly vykáceny už téměř všechny olivovníky. Obyvatelé totiž jejich dřevem topí, aby udržovali teplo a ohřívali hrnce vody nad otevřenými plameny. V nich pak vaří nebo se koupou.

V Řecku už mimo jiné působí i americký finančník a filantrop Amed Khan, který ve spolupráci s partnery mění opuštěné továrny na stovky domů . Obyvatelé společně provozují zařízení, které má i kuchyně, zahradu a kde probíhají kurzy jógy. Khan tvrdí, že stav nezavinila neschopnost úřadů, ale že jde o promyšlený plán. „Neexistuje žádné další vysvětlení těchto podmínek, ve kterých lidé žijí i 2,5 roku,“ myslí si. Dokonce i ti, kteří jsou zvyklí na drsné prostředí, Moria překvapí. 

Ahmed al-Kilani se do tábora dostal pouhých 24 hodin po jeho příjezdu do Evropy. Přišel z Gazy, kde pracoval v uprchlických táborech známých hlavně kvůli jejich bídě, a odkud utekl kvůli neustálým výhrůžkám skupiny Hamás. Ale na něco takového prý nebyl připraven. „Proč tu děti nemají žádnou zábavu? Proč tu nejsou školicí programy pro nové matky? Nebo psychologická podpora?“ ptá se 26letý Ahmed zatímco sleduje, jak se děti válejí ve špině. Novinářům pak na mobilu ukázal videa z uprchlických táborů v Gaze, na kterých děti se smíchem hrají fotbal.

Vstupte do diskuze (131)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Herec Willy Toledo je vyšetřován kvůli urážce náboženského cítění

23.05.2018 04:27 Madrid - Španělský herec Javier Bardem kritizoval místní justici za to, že předvolala k soudu jeho…

Konec rasismu a odporu k migraci? Jsme na kritické křižovatce, varuje…

23.05.2018 00:01 NÁZOR - Královská svatba ve Velké Británii byla velmi inkluzívní, zatímco brexit chce zavírat,…

Bulharsko neplní kritéria pro přijmutí eura, tvrdí EK

22.05.2018 21:53 Brusel - Bulharsko, které doufá v brzké zavedení eura, ještě neplní veškerá kritéria nutná pro…

Šéf Facebooku se v EP omluvil, že se jeho firma málo bránila zneužívání

22.05.2018 21:09 Aktualizováno Brusel - Zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg se dnes vpodvečer v Bruselu na setkání s…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama