Brexit překreslí mapu Evropy. Jak bude vypadat svět po odtržení Británie?

Londýn/Brusel - Za necelý rok vystoupí Velká Británie z EU a vlády některých členských zemí, zejména severních, pobaltských a postkomunistických, začínají vytvářet vzájemné koalice proti Francii a Německu z důvodu obav z hlubší evropské integrace. Informoval o tom Paul Taylor, redaktor serveru Politico.eu.

Přidejte svůj názor

Brexit

Nizozemskem vedená Severní aliance například odmítá francouzské vize většího sdílení rizik v eurozóně. Dalším případem sporů uvnitř EU jsou rozepře mezi skupinou středoevropských zemí Visegrádskou čtyřkou a Německem požadujícího solidární přerozdělování migrantů a dodržování zásad právního státu a liberální demokracie, které podle posledních informací porušují například Polsko a Maďarsko.

Rostoucí míra nepochopení mezi jednotlivými členy se tak stává katalyzátorem nového rizika nestability v Evropě. Úplně prvním šokem se staly výsledky referenda o brexitu, dále zvolení mladého centristického kandidáta Emmanuela Macrona francouzským prezidentem a jím požadované, pro mnohé neuvážené, reformy (je třeba poznamenat, že by se do Elysejského paláce tak snadno nedostal, kdyby alternativou k němu nebyla šéfka krajní pravice Marine Le Penová, která prosazovala frexit a návrat k franku), vyhořelá počtvrté vládnoucí německá kancléřka Angela Merkelová, která šest měsíců neúspěšně sestavovala vládu, a která po neúspěšných vyjednávání s liberály a zelenými musela doslova přemluvit Sociální demokracii, aby nešla po špatném volebním výsledku do opozice.

Co se týče Severní aliance, tak země jako je například Švédsko, Irsko, Estonsko nebo i Bulharsko dříve považovaly Velkou Británii za jakéhosi staršího bratra, pokud jde o ochranu zásad volného obchodu, ekonomického liberalismu a národní daňové suverenity před rozšiřováním vlivu Moskvy. Odchod Velké Británie z EU se pro ně stal těžkou ránou.

"Brexit z nás udělal sirotky," takto odpověděl zástupce švédské diplomacie na otázku, proč švédská vláda otočila a podepsala spolu s dalšími osmi zeměmi výzvu týkající se budoucnosti eurozóny navzdory faktu, že v ní není.
"Doposud byla Velká Británie tím, kdo nejvíc hájil zájmy zemí mimo eurozónu. Teď, když odchází, si ale budeme muset najít jiné spojence," vysvětluje švédská diplomacie.

Nově se vytvářející volná aliance Nizozemska, Irska, Švédska, Dánska, Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy se tak stane novodobou verzí Hanzy, svazku německých obchodních měst fungujícího ve středověku a raném novověku. V Bruselu získala přezdívku "Mark Rutte a sedm trpaslíků".

Nové informace tedy ukazují, že liberálně pravicový nizozemský premiér, který dříve projevoval pouze malý zájem o evropské záležitosti, nyní přebírá roli aktivního vůdce, pokud jde o náhlou ztrátu Velké Británie.

Jedním z Ruttových názorů je, že by daňoví poplatníci neměli živit jižní a východní země, jedná se například o Řecko, Itálii, Španělsko, ale i o Rumunsko a Bulharsko.

Naopak požaduje, aby se hospodaření s rozpočtem EU neslo v duchu fiskálního konzervatismu, neboť ztráta Velké Británie bude znamenat výraznou ztrátu příjmů.

Rutte dále odmítl Macronovy návrhy rozpočtu eurozóny. Nizozemský ministr financí místo toho radši navrhl posílení měnové unie a reformy zvyšující konkurenceschopnost trhů eurozóny.

Rutte řeší eurozónu, Visegrádská čtyřka migranty a dotace

Ve stejnou dobu, kdy se dohaduje nizozemský premiér s francouzským prezidentem, řeší skupina postkomunistických středoevropských zemí Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko - Visegrádská čtyřka migrační krizi a s ní související kvóty na přerozdělování migrantů.

Na rozdíl od severní aliance naopak hájí, aby chudší členské země EU zůstaly čistými příjemci dotací. O ty mohou přijít nejen díky fiskálnímu konzervatismu EU, ale i odmítání migračních kvót a porušování zásad nezávislé justice a liberální demokracie.

Polsko a Maďarsko se momentálně snaží zlepšit své dřívější postavení, kdy byly EU kritizovány za podkopávání principů nezávislé justice a liberální demokracie.

Nicméně vzhledem ke znovuzvolení Viktora Orbána maďarským premiérem, který se momentálně nesnaží slevit ze své dřívější politiky, to bude problematické. Pokud jde o Polsko, tak to má vzhledem ke klesajícím preferencím vládní strany PiS naději na zvolení Občanské platformy v příštích volbách.

Visegrádská čtyřka, jako taková se momentálně snaží o rozšíření svého vlivu na další země bývalého komunistického bloku Rumunska, Bulharska a Pobaltí. Jistou dobu se spekulovalo o vstupu Rakouska do Visegrádské čtyřky po znovuobnovení vlády lidovců se svobodnými.

Další nadějí je i Itálie, kde by v dohledné době mohla být nová vláda - premiérem bude podle posledních indicií buď předseda Ligy Severu Matteo Salvini nebo předseda Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio, oba jsou zajedno v odmítání migrace a euroskepticismu.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Tusk vypovídal v případu letecké katastrofy u Smolensku

23.04.2018 22:04 Aktualizováno Varšava - Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes vystoupil jako svědek před varšavským soudem v…

Brexit: Mayová utrpěla další porážku, tentokrát od Sněmovny lordů

23.04.2018 21:58 Londýn - Britská premiérka Theresa Mayová čelí při řízení odchodu své země z Evropské unie dalšímu…

Ropa z USA teče do Evropy

23.04.2018 20:35 Londýn - Jak snaha Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vybalancovat trh s ropou přináší ovoce…

Vévodkyně Kate porodila. Třetí dítě je chlapec

23.04.2018 19:32 Aktualizováno Londýn - Vévodkyně Kate dnes porodila třetího královského potomka. Chlapec se narodil dnes v 11:01.…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama