Aby parlament mohl prezidenta odvolat, omezil pravomoci ústavního soudu – zakázal mu přezkoumávat rozhodnutí parlamentu. Evropská komise proto vyjádřila svou obavu o vývoj demokracie v Rumunsku.

"Vláda zákona, demokratických kontrol a nezávislosti jurisdikce jsou základními kameny evropské demokracie. Jsou nepostradatelné pro vzájemnou důvěru uvnitř Evropské unie," uvádí se v prohlášení EK. Její předseda José Manuel Barroso kvůli tomu v pátek telefonicky hovořil s premiérem Viktorem Pontou.

Ve stejném duchu se neslo i prohlášení Německa. "Je to vývoj, který (německá) vláda sleduje s velkým znepokojením. Zejména doufáme, že nebude zpochybněna nezávislost a schopnost rumunského ústavního soudu rozhodovat," řekl Steffen Seibert, mluvčí kancléřky Angely Merkelové.

Podobně se vyjádřily Spojené státy, Francie a rada Evropy.

Poslanci vládní koalice se od čtvrtka na mimořádném zasedání parlamentu snaží odvolat prezidenta Băsescua. Jako důvod uvádí, že hlava státu porušuje ústavu a přisvojuje si pravomoci, které mu ústava nedává. Páteční zasedání začne po 16.00 SELČ.

Neoficiálním, ale pravděpodobně tím hlavním důvodem je spor Băsescua s premiérem Pontou o to, kdo má zemí zastupovat v zahraničí. Na konci června totiž ústavní soud rozhodl, že na summitu EU bude Rumunsko zastupovat prezident, nikoli premiér.

Kroky k sesazení prezidenta začala vládní koalice podnikat v úterý, kdy senátoři z koaličního Sociálně-liberálního svazu (USL) na mimořádném zasedání odvolali předsedu senátu Vasileho Blagu z opoziční Liberálně-demokratické strany (PDL). Opozice to označila za převrat.

Rumunská média to popsala dokonce jako "blitzkrieg".

Sesazení prezidenta je nicméně podle rumunské ústavy podmíněno ještě souhlasem voličů v referendu, které ale vláda už zrušit nemůže. Pokud poslanci rozhodnou o odvolání prezidenta, referendum se musí uskutečnit do 30 dnů.

Parlament už jednou prezidenta Băsescua odvolal. Bylo to v roce 2007 během jeho prvního volebního období. Proti sesazení tehdy hlasovaly tři čtvrtiny voličů.