V pořadí již třetí konferenci Přátel Sýrie zahájil francouzský prezident François Hollande. "Není pochyb o tom, že se tato krize stala hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost. Z toho musíme vyvodit závěry. Bašár Asad musí odejít a musí vzniknout přechodná vláda. Je to v zájmu všech," řekl členům shromáždění.

S konkrétním plánem dalších sankcí proti Asadovu režimu podle očekávání vystoupily Spojené státy.

"Měli bychom znovu požádat Radu bezpečnosti o rezoluci, která umožní reálné a okamžité potírání nespolupráce, včetně sankcí podle kapitoly 7 (Charty OSN)," prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Kapitola 7 – Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných – určuje podmínky uplatnění ekonomických sankcí, zbrojního embarga, ale i vojenské síly. Naposledy ji mezinárodní společenství použilo loni v případě Libye.

Se zavedením rezolucí zástupci více než 100 národů souhlasili. V případě Sýrie ale platí i článek 41 kapitoly 7, který zakazuje použití vojenské síly. Pokud ale nenásilná opatření fungovat nebudou, Rada bezpečnosti může přejít ke článku 42, který použití síly dovoluje.

"Spousta zemí už k sankcím přistoupila, ale je důležité, aby šlo o plošné opatření. Tuto otázku musíme vyřešit s Ruskem a Čínou," uvedl člen americké delegace. Právě Čína a Rusko v Radě bezpečnosti předchozí pokusy o jednotnou rezoluci v syrské otázce vetovaly.

"Jediný způsob, jak dosáhnout změny, je, aby každý národ, který je tu zastoupený, dal jasně najevo, že Rusko a Čína za svůj postoj zaplatí. Brání nám v pokroku, blokují ho. To nemůžeme dále tolerovat," prohlásila Clintonová. "Těžko můžeme na jedné straně vyzývat k předání moci a na druhé straně ušetřit vládu sankcí."

Moskva ale už ve čtvrtek prohlásila, že na Asadově straně v průběhu konfliktu nebyla. "Kategoricky odmítám formulaci, že Rusko podporuje režim Bašára Asada v situaci, která v Sýrii nastala," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

"To, do čeho je Ruská federace zapojena, není podpora určitých politiků nebo osobností politiky v Sýrii. Je to práce, která má pomoci vytvořit důležitý dialog mezi úřady a opozicí," dodal Rjabkov.

K uplatnění kapitoly 7 se dříve kladně vyjádřila i opoziční Syrská národní rada. "Chceme, aby Rada bezpečnosti donutila režim přistoupit na Annanův mírový plán," prohlásil evropský koordinátor syrské opozice Monzer Machus. Povstalci požadují, aby mezinárodní společenství vyhlásilo nad Sýrií bezletovou zónu a pomohlo vytvořit koridor pro humanitární pomoc.

"Tato konference musí ukázat jasnou a efektivní podporu. Prostá deklarace nebo pokus není dost. Musíme donutit Radu bezpečnosti, aby přijala rezoluci k ukončení této tragédie," řekl generální tajemník Ligy arabských států Nabíl Arabí.

Další setkání Přátel Sýrie se uskuteční v Maroku.

Světové mocnosti se v sobotu v Ženevě shodly na tom, že Sýrie potřebuje přechodnou vládu. Na nátlak Ruska a Číny z ní výslovně nevyloučily prezidenta Asada. Vyjádřily přesvědčení, že by Asad odstoupit měl, konkrétní kroky ale ponechají v rukou Syřanů.

Povstání proti Asadovu režimu v Sýrii vypuklo loni v březnu. Za tu dobu si podle OSN vyžádalo přes 10 000 obětí. Syrská opozice uvádí více než 16 500 mrtvých, převážně civilistů. Jen během čtvrtka přišlo podle Syrské observatoře pro lidská práva o život 95 lidí.