Americko-ruský kompromis v nedohlednu. Zkušený diplomat vysvětlil důvody

S ohledem na těkavost americko-ruských vztahů, bylo setkání prezidentů Putina a Trumpa na summitu G20 předurčeno k úspěchu, konstatuje expert na mezinárodní vztahy Vladimir Frolov. Bývalý ruský diplomat v komentáři pro server Moscow Times dodává, že tomu ani nemohlo být jinak, jelikož laťka se nachází natolik nízko, že vše - snad vyjma bitky obou prezidentů - šlo považovat za diplomatický průlom.

Přidejte svůj názor 112 komentářů

Hvězdami summitu G20 byli především Vladimir Putin, Donald Trump, Emmanuel Macron a Angela Merkelová

Schůzka byla zklamáním

"Avšak zatímco si stále sedá prach, je důležité vzít v potaz hmatatelné výsledky schůzky měřené hloubkou a rozsahem probíraných otázek," deklaruje Frolov. Dodává, že v tomto směru první schůzka Trumpa s Putinem nezanechala velký dojem a představuje zklamání, jelikož ukázala, jak malá panuje mezi oběma prezidenty shoda; obě strany působily zatvrzele, nepřipravené k hledání skutečného kompromisu.       

Podle odborníka nebylo realistické očekávat, že první setkání prezidentů přinese strategickou vizi budoucích vzájemných vztahů, ale Putin a Trump mohli oznámit rámec pro pokračování diskuze nebo se alespoň zavázat k dalšímu setkání na listopadovém summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství.

Jediným výsledkem je tak pochybné lokální příměří na podružné jihozápadní frontě v Sýrii, které vstoupilo v platnost v neděli ráno, tvrdí bývalý diplomat. Varuje, že tato dohoda ale závisí na dobré vůli dalších hráčů, včetně syrského prezidenta Bašára Asada a Íránu, přičemž ti ji zřejmě poruší, pokud půjde proti jejich zájmům. "Prezident Putin oslavuje příměří jako průlom, ale mnoho dalších klidů zbraní dojednaných v minulých letech netrvalo déle než měsíc," připomíná Frolov.

K posunu nedošlo ani ohledně Ukrajiny, byť Moskva chce prezentovat jmenování zvláštního amerického zmocněnce pro Ukrajinu jako průlom, jelikož z jejího pohledu signalizuje, že Washington nyní chápe ukrajinskou otázku jako záležitost, o níž rozhodnou USA a Rusko, vysvětluje expert. Doplňuje, že jmenování Kurta Volkera do zmíněné pozice ve skutečnosti nemá za cíl určovat osud Ukrajiny za jejími zády, ale Volker se naopak v otázce ruských zásahů do ukrajinských záležitostí řadí k jestřábům.

Nulový posun nastal i v otázce Severní Koreje, jelikož Moskva a Peking chtějí, aby Washington uznal KLDR jako jadernou mocnost schopnou odstrašit Ameriku od útoku, přičemž Rusko vidí severokorejský jaderný a raketový program coby šach pro americkou globální sílu, uvádí Frolov. Soudí, že USA mají dvě možnosti, jak Pchjongjang zadržet - výstavbu protiraketové obrany v Asii a uvalení sankcí na společnosti obchodující se Severokorejci -, přičemž Moskva chce zabránit obojímu.

Další pat trvá v bilaterálních otázkách, zahrnujících ruské zásahy do amerických voleb, diplomatickou bezpečnost a sankce, podotýká někdejší diplomat. Konstatuje, že neexistuje žádný souhlas na prodloužení smlouvy New START, která vyprší v roce 2021, ani snaha zachránit smlouvu o likvidaci raket středního doletu, tedy klíčový pilíř evropské bezpečnosti.

Zásadní ústupky jsou nutné

"Putin zvítězil v jednom důležitém ohledu: Trump signalizoval, že chce zapomenout na spor ohledně ruských zásahů do voleb, aniž by Moskva musela zaplatit vysokou cenu," domnívá se Frolov. Poukazuje však, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Trumpův postoj zveličil, když tvrdil, že americký prezident akceptoval Putinovo ujištění, že Kreml do voleb nezasáhl, což se ale nesetká s pochopením amerického Kongresu a naopak zvyší pravděpodobnost uvalení sankcí za ruské zásahy. Návrh na vytvoření pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnost považuje bývalý diplomat za dobrý způsob odvedení pozornosti od této problematické otázky, avšak nemyslí si, že by ji dokázal odstranit úplně.

Putin naopak s Trumpem prohrál v jednom ponižujícím bodě, konstatuje odborník. Vysvětluje, že ruskému prezidentovi se nepodařilo zajistit uvolnění ruského diplomatického majetku známého jako "dačy", jelikož Trump necítil, že jeho protějšek dostatečně ustoupil v otázce ruských zásahů a diplomatické bezpečnosti.        

Šlo tak o setkání dvou strategických rivalů, kteří alespoň nalezli způsob jak nadále hovořit navzdory rozdílům - to Frolov označuje za úspěch, který obě strany chtějí prodat domácímu publiku. "Ale dialog a diskuze nejsou politickými cíly," zdůrazňuje expert. Připomíná, že jde o prostředky k hledání řešení a to vyžaduje bolestivé kompromisy v klíčových oblastech, k nimž není ani jedna ze stran připravená.    

Americko-ruské vztahy tak zůstanou nepřátelské, očekává bývalý diplomat. Připouští, že Moskva může umírnit své mediální poselství a přestat obviňovat USA z podpory teroristů v Sýrii, ale tato agenda zůstane jablkem sváru. "Skutečný posun bude vyžadovat zásadní úpravu politiky či ústupky v otázkách jako Ukrajina a Severní Korea," uzavírá Frolov.    

Vstupte do diskuze (112)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Osmdesátiletý norský král byl hospitalizován s infekcí

19.11.2017 20:02 Oslo - Norský král Harald V. byl hospitalizován s blíže neupřesněnou infekcí.

Ukrajina nehodlá čekat na pomoc USA, vyvinula armádní dron

19.11.2017 13:23 Kyjev - Konec ukrajinského čekání na americkou vojenskou pomoc je tu. Spojené státy dosud zemi…

Rusko nemá peníze na výplaty důchodů, říká bývalý ministr

19.11.2017 04:53 Moskva - V ruském důchodovém účtu zeje ohromná díra, peněz na výplatu důchodů se nedostává. V…

Kyjev předvolal na kobereček polského velvyslance

18.11.2017 21:27 Kyjev/Varšava - Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí si dnes předvolalo polského velvyslance.…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama