Co přesně má Rusko v plánu?  Důvodem paniky je i fakt, že zprávu nelze ověřit, ale jisté je, že k nějakým změnám v ruském arzenálu dochází. Problémem je, že žádný ze státu nechce dobrovolně prozradit počet svých jaderných hlavic, přesná čísla tak neexistují. U Moskvy se předpokládá kolem 7300 raket, o tři stovky méně pak mají Spojené státy.

Počet dnešních hlavic je jen zlomkem toho, kolik měly státy během studené války. Sklady tehdy mohly přetékat až desítkami tisíc kusů nebezpečných zbraní. I přes vysoký počet raket je však zásadnější otázkou, kolik z nich je nasazeno do potenciálního boje, tedy jaké hlavice jsou aktivní a jaké jen leží v regálech nepovšimnuti. Odborníci na jadernou bezpečnost se domnívají, že Moskva má nainstalované na lodích, letounech nebo ponorkách kolem skoro 1800 hlavic, což je zhruba o 150 méně než USA.

Je však méně pravděpodobné, že by tyto stroje momentálně kroužily s jaderným nákladem po světě, zatím nic na světě nenasvědčuje tomu, že by se Rusko nechalo v blízké době zatáhnout do jaderné války. V dobách mírů se proto zbraně pohybují buď na ruském území, nebo v jeho nejbližším okolí.

Přestože Smlouva o nešíření jaderných zbraní zavazuje státy k jadernému odzbrojení, nikdo k tomu nedošlo bez předchozí domluvy s dalšími státy, které disponují podobným arzenálem. Američtí odborníci se proto domnívají, že pokud by Rusko počet svých hlavic skutečně snížilo, nedochází k tomu na základě snah o světový mír, ale protože jsou připraveni část svých taktických zbraní nahradit něčím jiným.

Mnozí mají za to, že kvůli negativnímu vnímání světa, se Rusko nechce spoléhat jen na možnost jaderných hlavic. Zatímco mezikontinentální rakety pořád platí za jedny z nejnebezpečnějších a nejničivějších zbraní na světě, jejích přímé nasazení by vyvolalo obrovské protesty po celém světě. Rusové tak nejspíše testují přesnost svých jiných konvenčních zbraní, jejichž užití není v rozporu se žádnou mezinárodní smlouvou.

Hans Kristensen, který řídí organizaci na informování ohledně jaderných projektů po celém světě, se domnívá, že Moskva svou jadernou politiku kopíruje po vzoru Washingtonu. USA už dlouhá léta hledá způsob, jak vylepšit svůj arzenál bez vývoje další nukleární technologie, a přesně to samé teď Kreml dělá. O nukleárním zbrojení tak státy nerozhodují jen v souvislosti na svoje možnosti, ale snaží se tak především dohnat svého největšího rivala.