Nově odtajněný svazek spisů ukazuje jak veliký strach měla Thatcherová s Mitterrandem z Německa

Starosti ze sjednocení Německa kvůli jeho hitlerovské minulosti měli tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová a francouzský prezident Francois Mitterrand. Ten se obával, že by Německo mohlo potom získat více území než Hitler.

Přidejte svůj názor

Kvůli možnému znovusjednocení vyjádřil Mitterrand při setkání s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou v lednu 1990 své obavy z návratu „zlého Německa“, které kdysi dominovalo Evropě. Kdyby se spolkový kancléř Helmut Kohl prosadil, mohlo by Německo získat více území než Hitler a Evropa by musela nést důsledky, uvádí na svém serveru německá televize n-TV Mitterrandovo varování. Prezidentovo upozornění dokládají dosud zveřejněné záznamy zahraničního poradce britské premiérky Thatcherové Charlese Powella.

Mnohasetstránkový svazek spisů je další z řady dvacet let starých dokumentů, které byly oficiálně a bez cenzury zveřejněny britskou vládou. Stejně jako v Německu platí i ve Velké Británii, že oficiální dokumenty mohou být obvykle odtajněny nejdříve po 30 letech. Zveřejněné spisy dokazují hlubokou nedůvěru k sjednocení, kterou pociťovali nejdůležitější evropští spojenci Německa  - Velká Británie a Francie.

Pád berlínské zdi 9. listopadu 1989 nečekal nikdo. Následná možnost sjednocení obou německých států vyvolávala nepříjemné vzpomínky na nedávnou minulost. Na britském ministerstvu zahraničí panovaly „staré obavy z temných stránek německého charakteru“, cituje z Powellových poznámek na svém serveru německý deník Süddeutsche Zeitung. Dokumenty dále ukazují, že britské ministerstvo zahraničí a velvyslanectví Spojeného království v Bonnu se stavěly vůči sjednocení Spolkové republiky a Německé demokratické republiky (NDR) pozitivněji než ministerská předsedkyně Thatcherová. Také tehdejšímu ministru zahraničí Douglasu Hurdovi bylo dříve jasné než šéfce vlády, že sjednocení v Německu není možné zdržovat.

Krátce po pádu berlínské zdi žádala Thatcherová, že se o sjednocení nesmí jednat jako o naléhavé otázce. Spíše se musí přihlížet k důsledkům vývoje v Německu na pozici sovětského vůdce Michaila Gorbačova.


(SZ / n-TV)

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Příští teroristický útok bude zahrnovat chemické zbraně? Rok 2017 má být…

19.08.2017 20:57 Aktualizováno Barcelona/ Jeruzalém - V posledních dnech hlavní stránky médií opanují teroristické útoky. Ve…

V sibiřském městě Surgut pobodal muž sedm lidí, k útoku se hlásí IS

19.08.2017 16:18 Aktualizováno Moskva - Muž ve městě Surgut na Sibiři pobodal nožem sedm lidí. Policie ho zlikvidovala. Zřejmě se…

IS se chystá na Západě rozpoutat vlnu teroru. Dá se tomu zabránit?

18.08.2017 12:48 Barcelona - Ve čtvrtek proběh v Barceloně útok, který byl ihned následován útokem v Cambrils. K…

Saakašvili usiluje o návrat na Ukrajinu, chce zpět i občanství

18.08.2017 08:14 Varšava/Kyjev - Gruzínský exprezident a bývalý gubernátor ukrajinské Oděsy Michail Saakašvili se v…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama