Nos si Breivik dal upravit v roce 1999. Zatímco on sám tvrdil, že zákrok podstoupil poté, co ho praštil Pákistánec, jeho přítel si u soudu na žádný takový případ nevzpomněl.

Za důvod plastické operace označil Breivikovu touhu vypadat árijsky, což je termín používaný nacisty k označení "nadřazené bílé rasy".

Breivik ve snaze přiblížit se rasovému ideálu používal pudr a dělal si starosti s tím, jak vypadají jeho vlasy.

Podle jeho přítele ale byl společenský a "docela tolerantní", nikdy nevyhledával problémy a extremistické politické názory nedával najevo.

Během úterního stání vypovídalo hned několik Breivikových přátel, kteří soud požádali o zachování anonymity. Obžalovaný tak sledoval průběh slyšení z vedlejší místnosti.

Jeden ze svědků vypověděl, že se Breivik začal po roce 2006 výrazně zajímat o otázku přistěhovalectví. Po čase se s ním už podle něj nedalo mluvit, aniž by se řeč nakonec nestočila k politice.

Norské politiky začal Breivik podle jeho přítele nazývat "multikulturalisty". Změny v jeho chování prý nastaly v době, kdy se přistěhoval zpět k matce.

Loni se pak Breivik odstěhoval na odlehlou farmu, kde uskutečnil většinu příprav k útokům. Jeho přítel měl pocit, že se už "dostává z depresí a cítí se lépe". Když ho však chtěl navštívit, Breivik to ostentativně odmítl.

S Breivikem se naposledy sešel v jedné kavárně v Oslu pouhý měsíc před útoky. Breivik tehdy opět hovořil o politice a na svého přítele působil, jako by "ztratil životní jiskru".

Anders Breivik loni 22. července odpálil bombu u vládní budovy v centru Osla. Pak přejel na ostrov Utöya severozápadně od metropole, kde tábořili členové mládežnické organizace vládní Norské strany práce, a začal střílet.

Výbuch v Oslu zabil osm lidí. Na ostrově Utöya připravil Breivik o život 69 dalších. Nejmladšímu z nich bylo teprve 14 let.

Breivik prohlašuje, že jeho činy byly kruté, ale nezbytné. Chtěl norskou společnost bránit před islamizací a multikulturalismem.