Čína zbrojí o závod? Srovnání s USA a Ruskem je zarážející

NÁZOR - Čínský parlament na svém nedávném zasedání schválil navýšení výdajů na obranu o 8,1%, což v řeči čísel představuje 175 miliard dolarů pro Čínskou lidovou armádu v roce 2018, konstatuje Nan Liová. Ekonomka z National University of Singapor situaci rozebrala v komentáři pro server National Interest.

Přidejte svůj názor 5 komentářů

Shenyang J-31 (F60)

Čísla mohou klamat

Čínští analytici zdůrazňují, že navýšení je s souladu s čínským ekonomickým růstem, který v roce 2017 činil 6,9%, a na rozdíl od situace před rokem 2016, kdy výdaje na obranu rostly dvojciferným tempem, bude čínský vojenský rozpočet posílen o jednociferné procento již třetí rok po sobě, připouští Liová. Poukazuje též na prohlášení Číny, že její obranný rozpočet v poměru k růstu HDP a celkových vládních výdajů na hlavu zůstává ve srovnání s ostatními velmocemi relativně nízký.   

Čínský vojenský rozpočet na rok 2018 například tvoří jen 1,4% HDP země, zatímco v případě USA a Ruska 3,4%, resp. 2,8%, připouští ekonomka. Stejně tak přiznává, že čínské výdaje do vojenské oblasti představují jen čtvrtinu těch amerických, a proto letošní navýšení financí povede jen k mírné modernizaci čínské armády.

"Ačkoliv je takový argument smysluplný, existuje mnoho dalších důvodů naznačujících, že navýšení rozpočtu může být mnohem podstatnější, než se zdá," pokračuje akademička. Jako hlavní důvod uvádí  fakt, že výrazný čínský ekonomický růst v posledních více než třech dekádách způsobil, že dnes i procentuální navýšení výdajů do vojenské oblasti v řádu jednociferných čísel může finančně výrazně převyšovat dvouciferný růst z minulosti.

Letošní nárůst o 25 miliard dolarů například převyšuje celkové čínské výdaje na obranu z roku 2003, které dosahovaly jen 23 miliard dolarů, poukazuje Liová. V důsledku toho zpochybňuje argument čínské armády, že navyšování výdajů má především splatit "starý dluh" politiky Teng Siao-pchinga z 80. let, podle které měla být armáda trpělivá a vojenské rozpočty byly udržovány nízko.  

Současné protikorupční tažení v čínské armádě spolu s nezávislejším a přísnějším dozorem, kontrolou disciplíny a auditorskými úřady může navíc vytvářet odstrašující efekt, který přispívá k výraznému omezení plýtvání a efektivnějšímu využívání rozpočtu k vojenským účelům, podotýká ekonomka. Dodává, že poslední restrukturalizace a zeštíhlení armády o 300 tisíc příslušníků, které se zaměřilo na nevojenské orgány, jednotky a personál, jdoucí ruku v ruce se striktnějším dohledem nad velikostí různých armádních organizací může vést k optimálnějšímu financování bojových úkolů menšího vojska.

Armáda se soustředí na podstatné věci

"Dále, relativně úspěšné civilní vládnutí stranického a státního vedení s důrazem na pokračování ekonomického růstu spolu s politickou a sociální stabilitou neposkytuje Lidově osvobozenecké armádě větší důvod k vstupování do domácí politiky a mocenského boje," pokračuje Liová. Připomíná, že spolu s výzvami Si Ťin-pchinga, aby se armáda připravovala na boj a vítězství ve válce, umožňuje takový vývoj armádě soustředit se na zlepšení funkčních a technických expertíz, které rovněž přispívají k optimálnímu využívání přidělených prostředků k vojenským úkolům.    

Ačkoliv náklady na výrobu v Číně rostou, stále jsou nižší než v USA, dokonce i z pohledu nákladů na pořízení srovnatelných technologií, uvádí ekonomka. Připomíná, že kupříkladu čínská stíhačka páté generace J-20 stojí 110 milionů dolarů za kus, zatímco její americký protějšek, F-22, vyjde o 40 milionů dolarů dráž.

Čínský vojenský rozpočet postačí k pokrytí nákupu a modernizaci zbraňových systémů, výcviku a lidských nákladů, a protože jeho podstatná část se neváže k sofistikovaným technologiím, kupní síla čínských prostředků na obranu je zřejmě vyšší než v případě USA, míní akademička.

S ohledem na Siho politiku, která zakazuje platit armádě za služby, přišlo vojsko o příjmy ze své podnikatelské činnosti, připouští Liová. Konstatuje však, že ta na něj měla negativní dopad, jelikož vedla ke korupci, sociálním tensím, rivalitě mezi různými útvary, zanedbávání vojenských úkolů a podrývání civilní kontroly, zatímco nyní se armáda od byznysu zcela odstřihla, což může přispět k posílení její bojové efektivity.  

"Konečně, ačkoliv čínský obranný rozpočet tvoří jen čtvrtinu rozpočtu Spojených států, na rozdíl od globální orientace americké armády jsou primární cíle Lidové osvobozenecké armády regionální," zdůrazňuje ekonomka. Připomíná, že čínské ozbrojené síly se také soustředí na obranu a odstrašení, ačkoliv se jejich perimetr rozšířil z pevniny do přilehlých moří. I tato omezená orientace pomáhá podle odbornice optimalizovat čínský vojenský rozpočet.

Vstupte do diskuze (5)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vojenská dominance Ruska ve světě? Moskva má další úlovek na úkor USA

14.08.2018 22:05 Aktualizováno Islámábád/Moskva/Washington - Rusko se v posledních letech snaží stát jedním z klíčových hráčů na…

Tálibán obsadil část vojenské základny, zmocnil se vozů Humvee. Pokračuje…

14.08.2018 13:14 Aktualizováno Kábul - Tálibán obsadil velkou část vojenské základny Čanajíha v severoafghánské provincii Farjáb.…

Krejčířovi propašovali do vězení mobil, poskytl rádiu nepovolený rozhovor…

14.08.2018 11:04 Johannesburg - Uprchlý Čech Radovan Krejčíř poskytl z vězeňské cely v JAR pomocí propašovaného…

Černý pasažér, nebo sebevražda? Francie zahájí své vyšetřování letu MH370

14.08.2018 08:42 Kuala Lumpur - Vyšetřovatelé nejsou schopni určit příčinu zmizení letadla společnosti Malaysia…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama