Unijní fondy by měly být podmíněny kooperací v migrační krizi, myslí si některé zemí EU

Brusel - Přístup k penězům z unijních fondů po roce 2020 by měl být podmíněn kromě jiného i postojem čerpajících zemí k přijímání uprchlíků. Přejí si to některé členské země Evropské unie. Novinářům to před pátečním neformálním summitem 27 zemí unie řekl dobře informovaný vysoký představitel unie.

Přidejte svůj názor 23 komentářů

Evropská unie, ilustrační foto

Prezidenty a premiéry čeká první debata o podobě budoucího víceletého rozpočtu bloku. Téma určitých podmínek pro čerpání ze strukturálních fondů se v debatě o víceletém finančním rámci po roce 2020 objevuje opakovaně. Silněji a častěji než spolupráce čerpajících zemí na celoevropském řešení migrační krize ale bývá zmiňován třeba stav právního státu či kvalitní fungování nezávislého soudního systému.

S konkrétním návrhem podoby budoucího víceletého rozpočtu unie chce Evropská komise přijít na počátku května. Páteční neformální summit, kde bude ČR reprezentovat premiér Andrej Babiš, je první příležitostí pro šéfy států a vlád bloku debatovat o budoucí podobě evropských peněz a srovnat navzájem své názory.

„V debatách to přítomno bylo. Velká skupina zemí říkala, že by měl existovat prvek podmíněnosti v kontextu vlády práva, fungování justičního systému a také v kontextu přístupu k přijímání uprchlíků," řekl dnes novinářům dobře informovaný unijní představitel, který byl přítomen přípravným diskusím diplomatů a zástupců hlavních měst.

Ona podmíněnost by mohla být například součástí nové struktury fondů a tedy možností používání peněz - třeba k integraci azylantů - spíše než přímou tvrdou podmínkou pro čerpání.

Příjemci peněz z evropských fondů jsou především státy ve středu a na východě EU, včetně České republiky, Polska či Maďarska. Právě tuto trojici poslala loni Evropská komise k unijnímu soudu, protože se odmítaly podílet na nyní už ukončeném programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi ostatní unijní státy.

Varšava a Budapešť také vedou s komisí některé další spory. V Maďarsku vadí například zákon o vysokých školách či přístup vlády premiéra Viktora Orbána k nevládním organizacím. Nejostřejší svár ale panuje okolo Polska, kde už komise kvůli pochybám o stavu právního státu v zemi zahájila proceduru teoreticky vedoucí až k omezením některých polských práv v unii.

Debata o podobě fondů po roce 2020 je v EU teprve na začátku. Významná je kvůli tomu, že po brexitu odejde z EU Británie jako významný přispěvatel do unijního rozpočtu ve chvíli, kdy zbývající země chtějí udržet stávající politiky a mít zároveň prostředky k řešení nových oblastí jako je právě migrační krize, lepší bezpečnost či ochrana vnější hranice bloku. Páteční debata se má soustředit především na to, které priority jsou pro 27 členských zemí nejdůležitější. Mluvit se bude též o tom, jak rychle se mají jednání vést. Před nynějším víceletým finančním obdobím se diskutovalo 29 měsíců, nyní chce Evropská komise debatu uzavřít do jara příštího roku, podle diplomatů to ale není příliš realistické.

Témata: EU | EuroZprávy.cz
Vstupte do diskuze (23)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Uprchlíci si našli nové trasy: V květnu přešlo hranici EU 12 100…

18.06.2018 17:09 Brusel - Agentura Frontex zaznamenala za květen 12.100 neoprávněných přechodů vnější hranice EU,…

VIDEO: Migranti v Německu opět napadli policisty. Úřady varují, že…

18.06.2018 16:45 Berlín – Německá policie musela řešit další incident v centru pro migranty. Skupina deseti až…

Polovina běženců z lodě Aquarius bude chtít do Francie, Španělsko je…

18.06.2018 16:40 Aktualizováno Valencie - Všichni migranti z lodě Aquarius, kterou před týdnem odmítla Itálie a Malta, dostali ve…

Kolik stojí Evropu terorismus? Studie dospěla k ohromující sumě

18.06.2018 16:29 Terorismus patří mezi největší bezpečností hrozby dneška. V podstatě kdykoliv a kdekoliv se může…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama