Jsou uprchlíci vůbec k něčemu? Vědci se podívali na migrační krizi a mají překvapivý závěr

Paříž - Oddělení dětí od rodičů příchozích migrantů, ke kterému došlo na americko-mexické hranici vyvolalo smíšení pocity, mezi kterými převládá rozhořčení a úzkost. Podle odborníků je ale takový krok i ekonomicky krátkozraký a americká vláda by naopak migranty měla vítat s otevřenou náručí. Tvrdí to analýzy, které vědci provedli během evropské migrační vlny v minulých letech.

Přidejte svůj názor 58 komentářů

Uprchlíci, ilustrační foto

Když války, etnické čistky a politický útlak způsobí, že se lidé dají do pohybu a ze svých zemí utečou hledat azyl jinde, má to podle odborníků své výhody, které lze využít. 

Profesor Hippolyte d'Albis z Pařížské ekonomické školy kvantifikoval ekonomické důsledky migrační krize pro západní Evropu při přijímání žadatelů o azyl v letech 1985 až 2015, kdy migrační krize vyvrcholila. Svou práci publikoval během Světového dne uprchlíků.

V čem je jeho práce odlišná od jiných? Především v tom, že dosavadní ekonomické studie se zaměřily na důsledky trvalého přistěhovalectví a hlásily odlišné poznatky.

Některé studie totiž upozorňovaly na fiskální náklady určitých kategorií přistěhovalců a nepříznivé dopady přistěhovalců na vyhlídky zaměstnání domácího obyvatelstva, zatímco jiné studie prosazovaly přínosy imigrantů na ekonomickou výkonnost hostitelských zemí.

Stručně řečeno, část studií viděla migranty jako přínosné pro ekonomickou situaci země, jiná se bála dopadů migrační krize na původní obyvatelstvo. D'Albis ale pojal svou studii globálněji a zanalyzoval data z 15 západoevropských zemí, jejichž imigrační modely se lišily, a zjistil zajímavé věci.

Například, že žadatelé o azyl ve Španělsku nebo Portugalsku jsou poměrně vzácností, a to i přesto, že právě přes Španělsko do Evropy často vstupují. Načasování žádostí se také značně lišilo, v některých zemích vyvrcholilo v průběhu války v bývalé Jugoslávii, zatímco jiné se objevily až ze syrské krize.

Tyto rozdíly mezi národy pomohly d'Albisovi rozlišit ekonomické dopady migrační krize od jiných událostí ovlivňujících ekonomiku. Ekonom tak zjistil, že vyšší počet žadatelů o azyl je spojen s růstem hrubého domácího produktu, nižší nezaměstnaností a lepšími veřejnými financemi.

Obvykle se přitom hovoří o ekonomické zátěži uprchlíků, například při poskytování ubytování a lékařské péče, nebo při jejich příjezdu. Podle odborníka je tento dluh ale mnohonásobně splacen na daních, tedy v dlouhodobém horizontu.

Zajímavé je, že přestože stálí přistěhovalci mají pro země určité výhody, jejich ekonomické účinky jsou ve skutečnosti smíšené. Přínosy žadatelů o azyl totiž začne země pociťovat až v horizontu 3 až 7 let. Poté ale podle odborníka dojde k výraznému pozitivnímu vlivu na HDP.

Výsledky podle serveru IFL Science nemusí být použitelné pro rozvojové země s velmi odlišnými ekonomikami oproti západní Evropě, ale pravděpodobně platí pro Severní Ameriku, Austrálii a Japonsko. 

Vstupte do diskuze (58)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Mayová vyhrožuje stranickým rebelům předčasnými volbami

18.07.2018 10:38 Londýn - Premiérka Theresa Mayová před úterním hlasováním o dodatku k zákonu o obchodních aspektech…

Konec masa ze zvířat. Do restaurací se začne dostávat uměle vyrobené

18.07.2018 08:10 Amsterodam - Nizozemská společnost Mosa Meat před pěti lety představila jako první na světě…

Soud propustí Slovenku Rezešovou odsouzenou na devět let za nehodu

18.07.2018 07:54 Košice (Slovensko) - Soud v Maďarsku souhlasil s žádostí o podmínečné propuštění Slovenky Evy…

Stanou se jaderné zbraně mokrým snem světových despotů? Žijeme pořád v…

18.07.2018 06:00 Po skončení Studené války si většina z nás na chvíli vydechla a mysleli jsme si, že je rizikové…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama