Ukrajinský nacionalismus roste: Podle pozorovatelů sehraje významnou roli v nadcházejících volbách

Kyjev - Ačkoliv ukrajinským nacionalistům a extremistům nikdy moc nekvetla pšenka, pokud šlo o volby, tak vývoj událostí posledních dní, kdy na Ukrajině roste obliba krajní pravice a radikalismu, ukazují, že by tomu tak nemuselo být navždycky. Zda dají ukrajinští voliči nakonec zelenou takovým stranám, se projeví zejména v roce 2019, kdy proběhnou na Ukrajině dvě klíčové volby parlamentní a prezidentské. Informoval o tom server Attlanticcouncil.org na základě předvolební analýzy Mykoly Vorobijeva z Centra transatlantických vztahů Univerzity Johna Hopkinse.

Přidejte svůj názor 11 komentářů

Ukrajinské ministerstvo obrany

Svým způsobem by se dalo říct, že volba prezidenta Ukrajiny a nového složení tamního jednokomorového parlamentu Vrchní rady bude jakýmsi vysvědčením stávající politické reprezentaci a ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi, zvoleném po sesazení bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janunkovyče, zda dokázali splnit očekávání ukrajinských voličů po Euromajdanu 2014 a po něm následující ruské invazi na Krym.

Ačkoliv Ukrajina přistoupila k asociační dohodě s EU a zároveň se i zavázala ke vstupu do euroatlantických institucí a provedení strukturálních reforem, faktická situace zůstává velmi nejistá. O tom, jak se bude celý tento proces, dál vyvíjet rozhodnou právě volby, které proběhnou příští rok, tedy v dohledné budoucnosti. Jedním z negativních jevů, který se nich určitě projeví, je vysoká nedůvěra ukrajinských voličů tradičním politickým stranám a jejich příklon k extremistům.

Dalším významným faktorem je probíhající válka na východní Ukrajině, v níž se kromě ruských separatistů angažují také dobrovolné militaristické složky, v nichž působí zejména veteráni. Jedná se o Azov, Pravý sektor a Organizaci ukrajinských nacionalistů. Ukrajinský nacionalismus však vrcholil už před ruskou intervencí v roce 2014, a to během parlamentních voleb 2012, kdy se krajně pravicová Svoboda zařadila na páté místo se ziskem 10,45 % a získala křesla v parlamentu. Předtím byly takové strany politicky irelevantní. Dokonce i v době sílícího násilí na východě země se během 1. kola prezidentských voleb dostal představitel Pravého sektoru Dmytro Jaroš na jedno s posledních míst s volebním ziskem 0,9 %.

Nyní je situace ale odlišná. Mnoho Ukrajinců projevilo tendence vyjít do ulic, aktivně se angažovat ve vojenských a polovojenských složkách a provést v zemi ozbrojený puč kvůli obavám, že se země znovu dostává do slepé uličky. Demonstrace v ulicích jsou na Ukrajině jedním z nejefektivnějších způsobů vyjádření odporu vůči starému systému, což se kromě Euromajdanu ukázalo i při Oranžové revoluci. Ty však probíhaly vždy v klidném duchu a téměř bez násilí, což za současné situace už úplně nehrozí. 

Domobrana a polovojenské složky nejsou na Ukrajině ničím výjimečným. Vláda s takovými jednotlivci úzce spolupracuje a dokonce využívala jejich výpomoci v letech 2015-2016, kdy se kromě anexe Krymu Ruskem objevovaly separatistické tendenci na východě. Mezi ně se však časem začlenil i krajně pravicový Azov, který se začal výrazně angažovat na jaře 2014. Podařilo se mu například osvobodit Mariupol a jiná klíčová místa v oblastech zasažených válkou.

V roce 2015 se dříve pravicově extremistický Azov stal součástí Národní gardy. Poté, co byly podepsány Minské dohody, vyšlo několik jeho představitelů spolu s nacionalisty do kyjevských ulic, aby protestovali proti jejich znění, které je zradou ukrajinskému lidu. Z tohoto důvodu také parlament odložil finální hlasování o Minské dohodě II.

Na druhou stranu je třeba připomenout, že rostoucí nacionalismus a společenská radikalizace nejsou jenom nebezpeční, ale leckdy i užiteční. Mohou být totiž použity k narušení poklidných protestů a k posílení bezpečnostních opatření, či dokonce vyhlášení mimořádného stavu, a tím pádem posílení některých pravomocí vlády a parlamentu. Dále je třeba připomenout, že ačkoliv bude během voleb vlastenectví důležitým tématem, tak vzhledem k omezeným možnostem financování předvolební kampaně je téměř nemyslitelné, aby se zástupci národní domobrany a jejich krajně pravicové složky skutečně dostaly k moci.

Tu si budou vždycky držet oligarchové a podnikatelé, kteří mají stále lepší postavení, a kteří nacionalistů maximálně pouze využijí. Rozhodně ale nelze vyloučit, že by víc krajně pravicových stran mohlo překročit pětiprocentní kvórum pro vstup do parlamentu.  

Vstupte do diskuze (11)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Opozičník Udalcov skončil kvůli hladovce v nemocnici

19.08.2018 16:52 Moskva - Ruský levicový opozičník Sergej Udalcov byl převezen do nemocnice z vězení, kde si…

Lukašenko vyměnil celou běloruskou vládu, včetně premiéra

18.08.2018 15:26 Minsk - Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odvolal předsedu vlády a dalších několik významných…

Putin jede za Merkelovou, zastaví se v Rakousku na svatbě

18.08.2018 08:46 Vídeň/Berlín - Ruský prezident Vladimir Putin dnes zamíří do Německa, kde má jednat s kancléřkou…

Zlom v americko-ruských vztazích? Analytik promluvil o utajovaném dokumentu

18.08.2018 00:01 NÁZOR - Americko-ruské vztahy se nadále zhoršují, konstatuje Josh Cohen v komentáři pro server…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama